Značnou část svého primátorského mandátu v Praze strávil Zdeněk Hřib verbálním bojem proti východním despociím, zejména ruskému vlivu.

Když však šlo o developerské zakázky, mohl se primátor přetrhnout, aby firmě spolupracující s ruskými vlastníky vytvořil optimální podmínky pro byznys v nejlukrativnější pražské lokalitě. Společně s radní pro kulturu Hanou Třeštíkovou, která na jeho mezinárodních aktivitách participovala neméně ochotně.

O kauze obchodního centra Savarin u Václavského náměstí už ParlamentníListy.cz psaly několikrát. O tom, jak vedení města podporovalo výstavbu gigantického centra v památkové zóně, i když jinak primátor Hřib i náměstek Hlaváček vyjadřovali vůči „developerům“ spíše opovržení.

I o tom, jak vedení města rychle a bez souhlasu jedné ze dvou dědiček schválilo jako lákadlo do obchodního centra umístit do Savarinu expozici slavné série Alfonse Muchy Slovanská epopej. A to do suterénu obchoďáku, kde byly původně plánovány velkokapacitní garáže (dokonce už k nim byly pod cedulí „rekonstrukce kanalizace“ tajně vykopány nájezdové rampy, které musely být zase zasypány).

A za toto lákadlo má Praha obchodnímu centru ještě platit. Konkrétně v přepočtu asi jeden a půl milionu korun měsíčně (částka má být spočítána v eurech za metr čtvereční), definovanou jako „nájem“. A to po dobu 25 let s možností prodloužení o dalších pět.

Hovoří se o tom v dokumentu, který podepsal primátor Zdeněk Hřib s dědicem Alfonse Muchy Johnem Muchou (druhá dědička, Jarmila Mucha Plocková, to odmítá) a developerskou společností Crestyl.

V poslední době se ale objevují informace, že peníze vydělané developerskou společností Crestyl v Praze mohou končit v Moskvě a Putin jimi může financovat svou válku. Což by byl skutečně kuriózní závěr boje Zdeňka Hřiba proti východním oligarchiím.

Dalším pražským developerským projektem, který společnost CRESTYL staví, je totiž projekt na Hagiboru. Zde developer nakupuje pozemky od společnosti s názvem Vinohradská Properties. A ta je vlastněna osobou jménem Michail Arustamov. Někdejším náměstkem ředitele ruského ropného gigantu Transněft.

Jeho šéfem, se kterým má i mnoho dalších byznysů a mají k sobě blízko, zde byl Nikolaj Tokarev. Ten je zase blízkým přítelem Vladimira Putina, od kterého v roce 2022 přebíral vysoké státní vyznamenání. Někdejší zaměstnanec KGB je na západních sankčních seznamech.

Mluvčí Crestylu Ondřej Micka potvrdil, že společnost od Vinohradská Properties nakupuje pozemky, a to už od roku 2015.

„Při každém nákupu pozemku samozřejmě vše pečlivě prověřujeme, mimo jiné i z pohledu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tedy i z pohledu skutečnosti, zda žádný z akcionářů či konečných vlastníků smluvní strany není uveden v sankčních seznamech nebo zda není akcionářem nebo společníkem společnosti, která je na těchto seznamech uvedena. Nic takového se nestalo, nikdy jsme nespolupracovali s někým, kdo je uveden na sankčních seznamech. Navíc pokud víme, tak v případě společnosti Vinohradská Properties je jejím majitelem občan EU,“ hájil společnost Crestyl její mluvčí Ondřej Micka.

Ohledně občanství majitele společnosti má mluvčí naprostou pravdu. Pan Michail Arustamov je totiž oficiálně občanem Kypru. Trvalý pobyt pak má ve Švýcarsku.

Zdeněk Hřib namítá, že o umístění Slovanské epopeje do paláce Savarin bylo rozhodnuto už před zahájením ruské invaze. Realita je ale taková, že dokument podepsaný primátorem 7. 2. 2022, necelé tři týdny před začátkem invaze, byl pouze memorandem zahajujícím jednání o umístění epopeje. A vedením města to bylo opakovaně zdůrazňováno. Nic tedy nebránilo tomu, aby Zdeněk Hřib s Hanou Třeštíkovou zohlednili změnu bezpečnostních okolností a další jednání přerušili. To se ovšem nestalo, Hana Třeštíková sama v médiích několikrát opakovala, že jednání intenzivně probíhají dále.

I když informace o napojení Crestylu na ruského podnikatele koluje médii již téměř dva měsíce, primátor Hřib pro iDNES.cz sdělil, že „informace o napojení Crestylu na zmíněné firmy nemá“.

Kromě toho uniklé materiály hovoří také o tom, že společnost Crestyl má přímo mezi svými koncovými vlastníky osobu navázanou na diktátorský režim v Ázerbájdžánu.

Vlastnická práva stále drží maltský offshorový holding Crestyl Savarin, ovládaný společností Crestyl Holding. Její vlastnické pozadí rozkryly úniky známé jako Panama Papers.

Jako nejvýznamnější fyzický vlastník maltské společnosti Crestyl Savarin je podle nich uváděn pan Tahir Abdulbari Gozal. Obchodník původem z Íránu podniká v Ázerbájdžánu už od devadesátých let, když v tomto petrostátě patřil k zakladatelům obchodu s ropou. Od té doby má společně se svými dvěma bratry Ahmedem a Hassanem blízko k prezidentské rodině Alijevových. Nejprve k otci Hejdaru Alijevovi, veteránovi KSSS a KGB, nyní tedy k jeho synovi Ilhamovi, který v roce 2016 udělil panu Tahiru Gozalovi vysoké státní vyznamenání.

Alijevova syna sice v říjnu Petr Fiala hostil na rozšířeném summitu EU na Hradčanech, podle mnohých se však jedná o diktátora s mnoha orientálními manýrami.

Server Investigace.cz k tomu připojil poznámku, že ázerbájdžánské podsvětí vždy bylo i v Česku velmi aktivní v oblasti realit. Podnikatelské skupiny v čele s prezidentskou rodinou zde mají, tak jako v jiných evropských zemích, ve stavebních projektech „prát“ peníze získané z domácí korupce.

Mimochodem, zmíněný bývalý ředitel Transněftu Tokarev má obchodní aktivity i v Praze. V Mezinárodní asociaci přepravců ropy, sídlící ve Slovanském domě na bulváru Na Příkopech. Když se informace objevila v dubnu v souvislosti s uplatňováním protiruských sankcí, Zdeněk Hřib uvedl, že Praha bude hledat cesty, jak nájem vypovědět.

„V tuto chvíli nemáme po ruce právní prostředek, který bychom mohli použít například k ukončení smlouvy,“ krčil rameny radní Jan Chabr z TOP 09.