Hostomský z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd má za to, že vládní strategie boje s koronavirem je mylná. „Nedávno jsme slavili roční výročí výskytu koronaviru a mě fascinuje, že za ten rok jsme nijak nezměnili naše priority. Pořád se hovoří o zploštění křivky, abychom nezahltili nemocnice, ale na to jsme měli celý rok. Pokud je to naše hlavní starost, proč jsme už něco se zdravotnickými zařízeními neudělali?“ ptal se Hostomský v Českém rozhlase Plus.

„Zploštění křivky přitom pouze znamená zpomalení infekce. Jakmile se zase otevře, tak se šíření opět zrychlí, na to máme data. Řešením je buď permanentní lockdown, nebo se s tím nějak jinak poprat,“ má jasno Hostomský.

Permanentní lockdown podle něj není možnou variantou, a proto zbývá přehodnotit priority a situaci zvládnout i za cenu vyššího počtu nakažených. „Od začátku chráníme nemocnice, ale náš hlavní cíl je přece snížit počet lidí, kteří umřou předčasně. Ono to spolu souvisí, ale když se zaměříte spíš na lidi, tak je vlastně jedno, kolik jich bylo nakaženo, pokud máme perfektní péči a nejnovější poznatky z medicíny,“ vysvětloval Hostomský, který věří, že řešení přinesou vědecké poznatky.

„Máme vakcíny, což já osobně považuji za triumf vědy, a ty vakcíny jsou nesmírně účinné. Vakcinace správně probíhá diferencovaně, za což musím vládu pochválit, ale na druhé straně je pro mě zklamáním, že jen 40 procent osmdesátníků se zatím očkovalo, což je málo,“ dodal biochemik.

S Hostomským nesouhlasí ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a imunolog Václav Hořejší. Ten komentoval středeční zahájení povinného testování ve firmách jako nedostatečné.

„Opatření včetně testování ve firmách pomohou, ale je otázkou, jestli dostatečně. Potřebného dvacetinásobného snížení denních přírůstků a desetinásobného počtu vážných hospitalizací a úmrtí se určitě nedosáhne,“ řekl Hořejší.

Lepší by podle něj bylo úplné uzavření průmyslu: „Na těch čtrnáct dní bychom to vydrželi, je to obdobné jako doba Vánoc, kdy si také lidé berou na deset dní dovolenou. Ale muselo by být hodně výjimek, protože některé provozy jsou nezbytné. Ve světě se ale tento přístup naprosto jasně osvědčil a mělo by se k tomu přistoupit,“ apeloval Hořejší.

Další postup je podle Hořejšího nasnadě. „Potřebujeme snížit počty, tak abychom dokázali i bez tvrdých opatření efektivně vystopovat zbývající ohniska nákazy a zabránit šíření. Tam jsme byli v létě, ale bohužel to vláda nechala rozběhnout nezodpovědným způsobem a pod vlivem nezodpovědných lidí,“ konstatoval imunolog.

Podle Hostomského ale není lockdown ideální variantou boje s covidem, což podle něj ukazují data ze Spojených států. „Srovnání Kalifornie a Floridy, podobných států, které mají naprosto rozdílné přístupy – totální lockdown proti úplnému otevření. A ukazují přibližně stejné počty zemřelých na milion obyvatel. Jen nezaměstnanost v Kalifornii se blíží 10 procentům, na Floridě 6 procent,“ prohlásil Hostomský.

Hořejší ale oponoval, že u nás se zatím nedá hovořit o totálním lockdownu. „Ten byl jen v čínském Wu-chanu a tam to zapůsobilo naprosto. Izrael má za sebou taky tři lockdowny, ale lidé v nich chodili do práce. I u nás zavedení opatření snižovala počty nakažených, ale na začátku prosince se vše neuváženě rozvolnilo a vypukla třetí vlna,“ řekl Hořejší.

„Když se dobře udělá testování ve firmách a nebude se švindlovat, tak si realisticky myslím, že za dva tři týdny se můžeme dostat na poloviční až třetinové hodnoty nových nákaz a s dvoutýdenním zpožděním na snížení těžkých případů a úmrtí. Je ale také možné, že ani toho nedosáhneme. Jestli to bude úspěšné, budu překvapen a zatleskám,“ dodal Hořejší, že alespoň testování ve firmách pomůže.

S tím souhlasil i Hostomský, podle kterého je udržení průmyslového života nesmírně důležité. „Testování je jedním z prostředků, jak to udělat. Dobrý kompromis je tedy testovat a nechat ekonomický život v chodu,“ přisvědčil Hostomský.