Do MESITu z dílny rodinného domku

Jeho životní cestu ovlivnila nejen láska ke Slovácku a k folkloru, ale také předávání rodinného pouta k MESITu z generace na generaci. „Tatínek pracoval v MESITu v letech 1955 až 1991, tedy šestatřicet let, a ještě dnes u některých přístrojů narážím na jeho podpis na stále platných technologických postupech,“ popisuje ono rodinné pouto k MESITu dnes dvaapadesátiletý pokračovatel rodinné tradice a přidává svoji pouť za vzděláním.

„V pěti letech jsme se ze Sadů přestěhovali do Mařatic a nejbližší „základka“ byla 3. základní škola pod kopcem. Volbu střední školy pomohla rozhodnout cimbálovka a kamarádi, takže následovalo gymnázium v Uherském Hradišti. Vysoká škola technického směru byla jasná volba a Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině byla v té době jedinou školou v Československu zaměřenou na komunikační technologie. Vystudoval jsem obor Technický provoz telekomunikací a po letech jsem si doplnil další vzdělání, a to Master of Business Administration na Fakultě podnikatelské VUT Brno.“

Po svém otci získal Tomáš Zubr také vztah k elektronice a k motorkám. „Tatínek byl výborný technik a elektrikář a já jsem své mládí trávil s ním v dílně, která byla největší místností v našem domě. Vrtačky, pily, dva soustruhy, zdroje, generátor a osciloskop zaručovaly dostatek zábavy. Pod jeho vedením jsem vyrobil první „krystalku“, zesilovače, kombo k houslím, ale také modely lodí, železnice a různá letadýlka. Protože za mlada jezdil otec motokros, tak v dílně nikdy nechyběla motorka. Svoji první malou, upravenou motorku jsem dostal v osmi letech a trápil jsem ji pod tatínkovým dohledem na mařatském kopci. Takže elektronika, jemná mechanika a strojařina v jednom.“

Krédo? Slušnost a komunikace

Cesta do MESITu trvala poměrně dlouho. Na druhou stranu však získal spoustu pracovních zkušeností, které dnes může předávat svému zaměstnavateli. „Po vysoké škole jsem nastoupil u Telekomunikačních montáží Praha, pobočka Zlín, jako pomocný, pak samostatný projektant telekomunikačních sítí a strukturovaných kabeláží a nakonec jako obchodník v centrále v Praze. Jako správný folklorista a patriot jsem se do Prahy neodstěhoval a začal jsem si shánět místo v Uherském Hradišti. Volba padla na AVX, které v té době začalo rozšiřovat své aktivity v budově M3 areálu MESIT. Po dvou letech jsem dostal nabídku na startup izraelské divize Thin Film Operation. Jednalo se o výrobu velmi přesných pasivních součástek technologií tenkých vrstev. Divizi jsem vedl 12 let. Od sedmi zaměstnanců na začátku jsme se postupně rozrostli až na počet 162,“ popisuje svoji kariéru.

„Do Autopalu (později Hanon) jsem dostal nabídku na pozici Business Team Leader a měl jsem na starost rozjezd výroby vodních mezichladičů pro Volkswagen, Jaguar a Porsche v nové hale. Po akvizici několika provozů firmy Cooper Standard jsem byl pověřen dohledem nad provozy ve Schelklingenu a pak v Hockenheimu. Po úspěšném sestěhování německých provozů do Hluku jsem se rozhodl odejít z firmy a přijmout nabídku do Kovovýroby Hoffmann, kde plánovali výstavbu nové haly osazené robotickými pracovišti, se kterými jsem měl zkušenosti z Hanonu. Vzhledem k propadu v automobilovém průmyslu ze stavby haly sešlo a společnost převzala německá EBZ. Přes nabídku setrvání v EBZ jsem se rozhodl opustit čisté strojírenství a „vrátit se ke kořenům“. Svého rozhodnutí určitě nelituji,“ řekne bez váhání technicko-výrobní ředitel MESIT asd a přidává své pracovní krédo.