„Současný model české ekonomiky je neudržitelný, protože nenabízí dlouhodobý růst životní úrovně, protože nenabízí růst mezd. Potřebujeme strategickou debatu o směřování naší ekonomiky, které se nám tu bohužel nedostává,“ nešetřila ostrými slovy Švihlíková. Ještě tak dva roky nám prý bude dobře, protože bude trvat konjunktura, a pak zase bude zle.

Podle Prouzy si můžeme lepší časy užívat ještě tři až pět let, pokud nepřijde nějaká velká krize. Michl doplnil, že bychom měli být rádi za to, že tu jsou investoři, že lidé mají práci a ekonomika jede. Švihlíková se mu však vysmála.

Je čas, abychom konečně mysleli na sebe, vypálila Švihlíková

„To, co já vidím, je ta naše vlastnická struktura a stavět se do pozice: buďme rádi, že tady někdo je, no tak to je úžasný. My jsme tady 25 pracovali na tom, abychom přilákali zahraniční investory, kteří nám zastavěli úrodnou půdu a začali našim lidem vyplácet minimální mzdy. A kde je náš národní zájem? My se musíme začít bavit o tom, co je náš národní zájem,“ rozjela se dáma. „Pětadvacet let jsme mysleli na ostatní, tak je konečně čas, abychom také mysleli na sebe,“ pokračovala.

„Podívejte se, nalijme si čistého vína. Ta Evropa už dneska je dvourychlostní. Když se řešila ekonomická krize v eurozóně, tak ty hlasy Itálie a Španělska byly na okraji a rozhodovaly jiné hlasy. Ta představa, že přijmeme euro a tím se posílí náš hlas, ta je naivní, mírně řečeno,“ pálila dál Švihlíková.

Prouza byl vstřícnější. „Pro mě ten největší benefit je ta možnost sedět u stolu, když se budou rozhodovat zásadní věci,“ konstatoval Prouza.

Michl je přesvědčen, že bychom si měli ponechat národní měnu ještě deset let, abychom měli vůbec šanci dohnat v ekonomické síle Němce. A k tomu nám nepomůže euro.

„EU je super myšlenka, ale já když jsem se podíval na nejnovější paper z Evropské unie, tak první věta toho materiálu je, že euro je víc než měna. Pro ně je euro fetiš, a to je strašně špatně. První věta by měla znít bezpečnost je základ, obchod je základ, a ne to, že bychom přijali společnou evropskou měnu,“ varoval Michl.

Podle Švihlíkové máme problém ještě jinde. Naše produktivita práce je asi na 66 procentech německé produktivity, ale naše mzdy se pohybují okolo 40 procent, což je podle Švihlíkové neuvěřitelný rozdíl, se kterým je třeba něco udělat. Michl dal Švihlíkové částečně za pravdu, jen zdůraznil, že to nemá zařizovat stát, zvyšovat mzdy zaměstnancům musejí firmy.

A Prouza debatu rozzlobeně uzavřel: „Naše levná pracovní síla je levná a vzdělaná a já bych ještě dodal, že je poslušná,“ kroutil hlavou host.