Veselý ve svém komentáři v rámci cyklu Za oponou migrace popisuje politický byznys migračních neziskovek. Ty na podporu migrace čerpají obrovské veřejné prostředky a využívají je i k ovlivňování migrační politiky. Veselý tak navrhuje, aby si stát vzal zpět hlavní roli při rozhodování o imigraci.

Podobně se nedávno na síti X vyjádřil i senátor Zdeněk Hraba (za ODS). „Migrace úzce souvisí s bezpečností. A zajišťovat bezpečnost je primárním úkolem státu, bezpečnost se nemá ‚outsourcovat‘ do nějaké třetí organizace. Peníze jdoucí z veřejných rozpočtů mají být pod přísnou kontrolou. Obzvlášť v oblasti migrace. Zatímco hospodaření státu může rozkrýt každý občan, třeba i za pomoci zákona o svobodném přístupu k informacím, informace od neziskové organizace jen tak nedostanete. A to je špatně,“ psal Hraba.

„Stát by neměl svěřovat řešení migrace do rukou těm, kteří naprosto otevřeně hlásají silně promigrační přístup. Je pak jasné, že tato organizace se neřídí tím, co požaduje stát, ale tím, co chtějí oni sami – tedy dotáhnout k nám co nejvíce migrantů,“ varoval Hraba.

„A kromě toho na Ministerstvu vnitra funguje odbor azylové a migrační politiky, kde pracují lidé, kteří problematice dobře rozumějí. Nedává tak smysl, aby stát za podobné služby platil dvakrát. A tam, kde je povinné právní zastupování v detenci, lze celou věc upravit jako odměnu zastupování ex offo a pak by nemuselo vypisovat ministerstvo dotace na činnost proti sobě samému…,“ dodal Hraba ve svém příspěvku.

Migraci nemají řešit neziskovky, ale stát. Tečka.

Když jsem poukázal na migrační neziskovku pana M. Rozumka, slétli se na mě různí aktivisté, že oblast migrace neziskovky prý řeší levněji než stát.

Nesouhlasím. A řeknu vám proč.

???? Migrace úzce souvisí s bezpečností.
A…

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) November 9, 2023

To je podle Veselého trefné, protože opravdu existují případy, kdy nezisková organizace žaluje stát, který přitom platí její provoz. Jako příklad slouží nejznámější migrační neziskovka Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ředitele Martina Rozumka. „Ten nedávno například prohlásil, že ‚Německo mělo štěstí, že do něj před pěti lety přišli mladí, vzdělaní uprchlíci‘. OPU byla během migrační krize 2015–2016 hlavním lobbistou za otevřené hranice a přijímání neprověřených osob z rizikových zemí, a dokonce pomáhala ilegálním migrantům žalovat český stát,“ upozorňuje Veselý.

A právě OPU podala žalobu proti rozhodnutí policie o zajištění afghánských uprchlíků. „Oba muži tvrdili, že jsou nezletilí, přestože to zkoumání jejich kostí vyloučilo. Podle OPU měla policie doplnit kostní testy sociologicko-psychologickým zkoumáním. OPU si stěžovala, že s Afghánci policie nejednala jako s dětmi a že je okamžitě po zadržení nepropustila, protože vyhoštění není možné kvůli špatné bezpečnostní situaci v zemi,“ informuje o případu Veselý. OPU také požadovala, aby byli Afghánci umístěni do ústavu pro děti, žalobu proti postupu policie ale soud zamítl.

Veselý vypočítává, že takové neziskovky stojí ročně stát stovky milionů korun. „OPU má celkem 548 uzavřených smluv v celkovém objemu 691 mil. Kč. Dále 301 dotací v souhrnu za více než 328 mil. Kč a 120 veřejných zakázek,“ upozorňuje Veselý, že v Česku takových organizací funguje celkem osmnáct. Kromě OPU a Sdružení pro integraci a migraci v ní dále působí např. Charita Česká republika, Multikulturní centrum Praha nebo Společnost pro příležitosti mladých migrantů META. Nechybějí nadnárodní neziskovky jako Amnesty International nebo Adra. Figuruje zde také organizace Nesehnutí a členem je i Člověk v tísni. „Hlídač státu u ČvT uvádí 1 220 dotací, 1 202 veřejných zakázek a stovky dalších smluv, to vše s celkovou částkou v řádu miliard korun,“ píše Veselý.

Dále fungují například neziskové organizace, které pořádají přednášky o migraci ve školách, a to za horentní sumy. „Např. In Iustitia už ve školním roce 2014/2015 nabízela pro žáky seminář ‚Multikulturní výchova: předsudky, projevy nenávisti a aktivní svědek‘ v ceně 1 500 Kč za každého žáka. Nabídka je podobná i v letošním školním roce. Sdružení pro migraci a integraci nabízelo také služby ‚interkulturálních pracovníků‘, kteří měli na rozvoj tolerance na školách dohlížet dlouhodobě,“ vypočítává analytik.

Veselý už v roce 2018 proklamoval, že pokračující migrace bude určovat kvalitu života v evropských zemích, což se nakonec potvrdilo. „Každá země může mít jiná kritéria pro umožnění individuální legální imigrace a nikdo jiný nemůže zasahovat do rozhodování vlád suverénních zemí o svých hranicích… Přístup k imigraci významně ovlivní konkurenceschopnost a kvalitu života ve všech evropských zemích. Uspějí pouze ty země, které dokážou vyvážit svou otevřenost pro kvalifikované cizince s respektováním zákonů všemi bez výjimky,“ uvedl před pěti lety.

Nyní je podle něj zřejmé, že se migrace vymkla evropským zemím z rukou. „Německá vláda horečnatě přemýšlí, jak deportovat extremisty, kteří se mezitím stali německými občany, zatímco německé neziskovky placené svou vládou hromadně pašují ilegální migranty z Afriky do jižní Evropy. Toto naštěstí nemusíme zatím u nás řešit. Nicméně migrační byznys bují i v Česku. Vyplácíme stovky milionů korun organizacím, jejichž motivací je především maximalizovat počet cizinců (bez ohledu na jejich kvalifikaci a ochotu k asimilaci), o které pak státu nabídnou pomoc se postarat. Anebo jej zažalují,“ podivuje se Veselý.

Celý tento migrační byznys je zabalen do vzletných slov o humanitě a lidských právech, ale ve skutečnosti jde podle Veselého opravdu jen o lukrativní byznys, ze kterého profitují rovněž pašeráci, řada nejrůznějších agentur a firmy potřebující levnou pracovní sílu. „Pokud nechceme dopadnout jako západní Evropa, máme nejvyšší čas na stopku veřejného financování plošné imigrace a bezbřehé integrace. Nejvyšší čas na to, abychom kladli důraz spíš na asimilaci, protože americký melting pot se osvědčil lépe než evropský pokus o multikulturní společnost hrozící každou chvíli výbuchy antisemitismu a kmenového násilí,“ dodává Veselý, podle nějž budou v tomto klíčové nadcházející volby do Evropského parlamentu.