Šéf české diplomacie jednal v centrále NATO zejména o napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Západ se obává, že Rusko využije na 100 000 vojáků připravených u ukrajinských hranic k napadení sousedního státu, a chce invazi odvrátit jednáním. NATO však zároveň ve snaze podpořit vlastní bezpečnost posiluje vojenskou přítomnost na svém východním křídle a podle dnešního vyjádření slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka zvažuje i nasazení jednotek na Slovensku.

„Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ řekl po jednání se Stoltenbergem Lipavský. „Věřím, že Česká republika najde dostatečně silný příspěvek do posilování již existujících struktur,“ doplnil s tím, že o konkrétní podobě tohoto zapojení se teprve bude v Česku diskutovat.

Se Stoltenbergem mluvil také o důležitosti jednoty Aliance ve vztahu k Rusku. Spojené státy i NATO ve středu písemně odmítly ruské požadavky zavřít Ukrajině dveře do aliančních řad a stáhnout síly z postkomunistických zemí. „Jednoznačně jsme odmítli, že nám někdo bude určovat, koho si smíme na své území pozvat a koho ne,“ prohlásil ministr. Zdůraznil přitom, že nejlepší řešení napjaté situace vidí Aliance stále v diplomatických jednáních.

Lipavský dorazil do Bruselu den poté, co česká vláda schválila, že Kyjevu poskytne 4 000 dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Česko se tak připojilo k řadě aliančních zemí včetně USA či Británie, které rovněž posílají na Ukrajinu vojenskou pomoc. Podle ministra nemusí být tento český příspěvek poslední.

„My pracujeme s informacemi, dohledáváme si další možnosti, je to ve fázi, kdy na tom vláda pracuje,“ řekl Lipavský. Dodal, že Česko s Ukrajinou aktivně komunikuje a on sám se do Kyjeva vydá 7. února.

Se Stoltenbergem se bavil také o zahraničněpolitických postojích nové české vlády či o pozici Česka v rámci NATO. Došlo i na výdaje na obranu, k jejichž dříve slíbenému zvýšení se snaží evropské spojence přesvědčit Washington. Lipavský šéfovi Aliance potvrdil „vážně míněnou snahu“ české vlády zvyšovat částky věnované na obranu až na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k roku 2025.