Za trojicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus a "učitel národů" Jan Amos Komenský, které zmínilo pět, respektive čtyři procenta lidí. Dvě procenta dotázaných shodně uvedla Járu Cimrmana a svatého Václava. Kolem procenta hlasů obdržely osobnosti jako zpěvák Karel Gott, hokejista Jaromír Jágr, husitský vojevůdce Jan Žižka, spisovatel Karel Čapek nebo císař Rudolf II. Procentní zisk měli i prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus.

CVVM provedlo podobný průzkum před šesti lety a v porovnání s ním si výrazně o devět procentních bodů polepšil Havel, který před dvěma roky zemřel. U dalších osobností k významnějším změnám nedošlo, uvedli autoři průzkumu.

Vrchol českých dějin je podle průzkumu po době Karla IV. období první republiky

V otázce týkající se historických období druhý největší počet respondentů označil za vrchol českých dějin období první republiky. V porovnání s dobou Karla IV. ji ale jmenovalo o 18 procent lidí méně. Ostatní období už byla uváděna výrazně méně. Sedm procent občanů zvolilo éru národního obrození, pět procent husitství a zastoupení dalších období je ještě nižší.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly konec druhé světové války, vznik československého státu, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948 a takzvané Pražské jaro. V porovnání s rokem 2007 se výsledky téměř nezměnily, mírně ale posílil význam listopadu 1989 na úkor vzniku republiky v roce 1918 a významu Pražského jara.