Čaputová na konferenci – jíž se zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a online hostoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – znovu hlasitě odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. „Před dvěma dny jsem stála v rozbořených budovách v Irpini nedaleko Kyjeva. To, co jsem viděla, bylo čiré utrpení, způsobené tanky a raketami Vladimira Putina. Ptala jsem se sama sebe, jakým právem Rusko podniká takové kroky na Ukrajině? Jak se tohle může v Evropě dít ve 21. století?“ spustila Čaputová.

„Desítky let jsme až na selhání, jako válka na Balkáně, udržovali mír. Taková pro většinu z nás byla realita na tomto kontinentě. Takže, co se vlastně stalo? Jak se rozpadla evropská bezpečnost a jak to dokážeme napravit?“ ptala se slovenská prezidentka.

Klíčem je podle ní rozpoznání a definování nebezpečí, které se v Evropě vynořilo. „Můžeme se společně efektivně chránit jenom tehdy, když porozumíme tomu, jakému nebezpečí čelíme,“ řekla Čaputová.

Upozornila, že evropská bezpečnost nebyla narušena ze dne na den; signály o nebezpečí se objevily daleko před 24. únorem. „Ale nedokázali jsme je pochopit a reagovat na ně. Například události v Gruzii v roce 2008 nebo na Ukrajině v roce 2014, které jsme chybně pokládali za nahodilé vzájemně nesouvisející akce, aniž bychom si uvědomili, že jde o předzvěst většího nebezpečí,“ vysvětlovala Čaputová s tím, že to byla zásadní chyba.

„Putinova válečná operace na Ukrajině nás už dnes nenechává na pochybách, že Rusko bojuje nejen s našimi východními sousedy. Ukrajinci totiž byli napadeni proto, že nechtěli zůstávat pod vlivem Ruska, chtěli zajistit vládu práva a demokracie, chtěli bojovat s korupcí a mít svobodnou společnost. Touto válkou Rusko de facto napadá naše demokratické hodnoty a pravidla, která v Evropě po desetiletí udržela mír. A toto je ta pravá podstata nebezpečí, kterému čelíme,“ prohlásila razantně slovenská prezidentka.

Čaputová odmítá některé návrhy, že by se válka dala zastavit, když se Ukrajina vzdá části území. „Dějiny nás naučily, že pokud agresor napadá vaše hodnoty a váš způsob života, nezastaví ho, když se vzdáte nějakých území. Slováci i Češi s tím mají svou vlastní zkušenost, kdy se v roce 1938 v Mnichově světové velmoci mylně domnívaly, že zajistí mír s Adolfem Hitlerem, když mu postoupí část našeho území. Ale za rok válka zachvátila celou Evropu,“ připomněla Čaputová.

„Pojďme neopakovat stejnou chybu. Musíme naopak podporovat Ukrajinu a snažit se, aby se obnovila mírová jednání mezi oběma zeměmi. Představy Vladimira Putina o světě, kde velmoci mohou napadat menší státy, musí selhat,“ pokračovala slovenská prezidentka.

Slovensko je v tomto boji podle ní vedoucí zemí, která Ukrajině poskytuje plnou podporu. „Přijali jsme stovky tisíc ukrajinských uprchlíků. Ale humanitární pomoc samotná nestačí, aby Ukrajina vyhnala agresora, a proto Slovensko poskytlo velké množství vojenské techniky. Situace na bojištích je ale velmi vážná a všichni musí dělat více, aby pomohli,“ apelovala na spojence.

Klíčovou roli podle Čaputové musí sehrát Evropská unie, kam si Ukrajina podává přihlášku. „Věřím, že Ukrajině bude brzy přiřknut kandidátský status, protože posledních 20 let nám ukázalo, že země mezi Ruskem a EU mají dlouhodobé problémy s bezpečností. Přijetí Ukrajiny je proto strategické, politické rozhodnutí o zajištění bezpečnosti v Evropě,“ vysvětlovala Čaputová.

„Naším dalším velkým úkolem je vypořádat se s postpandemickou ekonomickou a zejména energetickou krizí. Musíme pracovat za zelenější a na Rusku nezávislé energetice. Musíme si také znovu připomenout, že bezpečí a svoboda nejsou zadarmo a naše rozpočty na bezpečnost nemohou být snižovány. Musíme všichni dostát závazku vůči NATO, že 2 % DPH půjdou na obranu,“ burcovala na závěr slovenská prezidentka Čaputová s tím, že je potřeba posílit východní křídlo NATO „a definitivně přijmout fakt, že Rusko je nepřítel“.