V rozhovoru s moderátorem Martinem Veselovským pro DVTV reportér zmiňuje, že byl na mnoha zahraničních reportážních výjezdech, mnohdy velmi nebezpečných, ale takovou intenzitu nebezpečí jinde nezažil.

Poté se hovor stačí na hlavní téma reportáže, a tím je průzkumná jednotka, která působí v rámci ukrajinské armády a které velí Čech. Reportér prozradil jen jeho křestní jméno Tomáš.

Velitel jednotky Čech, to není obvyklé.

Jak se vlastně z Tomáše stal velitel jednotky, zajímalo Veselovského.

Podle Nováka poměrně jednoduše. Přihlásil se, odjel na Ukrajinu a na základě jeho předpokladů se stal velitelem průzkumné jednotky. Vliv na to ale rozhodně měly různé kurzy přežití, které měl za sebou, to že uměl zacházet se zbraněmi a také byl nadstandardně jazykově vybaven. Mluví totiž plynně rusky i anglicky.

Co bylo Tomášovou motivací pro vstup do ukrajinské armády?

Manažer s obřím platem bojuje na Ukrajině

Na to reportér odpověděl, že Tomáš pracoval v Čechách jako vysoce postavený manažer s velmi vysokým platem (začínající dvojkou). Jeho motivací byla samozřejmě touha pomoci Ukrajině.

Zajímavější je ale druhá část této motivace, protože tou je Tomášova ambice a snaha získat do budoucna zkušenosti a případně i lidi pro další vojenské projekty a rozvoj vojenské kariéry.

K požadavkům na bezpečnost či omezení, která musel reportér spolu s fotografem podstoupit, zazněly standardní postupy, jako vypnutý mobil (žádná GPS, napojení na místní síť), protože Rusové to monitorují a mohou útočit, dále zákaz zveřejňovat tváře a okolní krajinu, aby podle těchto údajů nemohli Rusové identifikovat ani vojáky, ani jejich polohu.

Vzájemná důvěra – novinář neohrožuje zveřejněnými informacemi bojovníky, oni ho chrání.

Speciální průzkumná jednotka se samurajským názvem

K samotné jednotce padlo v rozhovoru jen pár vět.

Jednotka nese název Ronin Rekon (název si zvolili sami bojovníci z japonské historie, ronin je samuraj bez pána). Spadá pod ukrajinskou armádu, ale využívají ji různé brigády. Primární cíl je ale průzkum. Dostávají se především na území ovládané Rusy.

V jednotce jsou převážně cizinci, anglicky mluvící dobrovolníci, pokud je tam Ukrajinec, musí mluvit anglicky. Jednotka má velké renomé a mají nejmodernější zbraně. Bojují tam bývalí američtí a britští vojáci, kteří moderní zbraně umí ovládat, proto je dostávají.

Jejich základnou je úplně obyčejný dům, který vypadá neobydleně. V jeho garáži je úkryt se zbraněmi. Kolem se spí na karimatkách ve spacácích.  Počet členů jednotky se mění, ale pohybuje se kolem 10–12 lidí. Někteří příchozí totiž nezvládají tlak a nasazení a odcházejí.

Zajímavé je, že jednotka v podstatě nemá ztráty, jen jednoho zraněného v nemocnici.

Novinář se podle toho, co zaznělo v rozhovoru, sám účastnil akce, kdy měl být zničen autobus s ruskými vojáky. Průzkumná jednotka čekala s raketou v úkrytu, ale autobus se neukázal. Normální akce jsou ale prý mnohem nebezpečnější a sofistikovanější.

Zajímavé věci zazněly na závěr rozhovoru a týkaly se jednak dalších Čechů, kteří odešli bojovat na Ukrajinu, a také postojů ukrajinských obyvatel žijících na Donbasu.

Češi jsou dobrodruzi, někteří Ukrajinci se těší na Rusy

Většina Čechů na Ukrajině jsou podle Nováka spíše dobrodruzi a vykořenění lidé. Těch, kteří to vzdají, je velké množství. Už samotný jejich výběr a výcvik je síto, kterým jich mnoho neprojde. Ukrajinská armáda chce totiž jen lidi s vojenskou zkušeností. Ti, kteří uspějí v úvodu, pak z části odpadnou, když pochopí, že jde skutečně o holý život a ne o dobrodružství. Také životní podmínky ukrajinských vojáků jsou prý špatné.

Rozhovor uzavřel dotaz Veselovského na rozhovory s lidmi, kteří nejsou nadšeni z toho, že by měli být součástí Ukrajiny.

Na to Novák odpovídá, že lidé, kteří tam zůstávají, jsou různí. Staří lidé, kteří mají svoje kořeny a jinde si život představit nedovedou. A žijí tam samozřejmě i lidé, kteří očekávají, že přijde ruská armáda a oblast připadne Rusku. Spousta lidí je tam pro to, aby se připojili k Rusům, části lidí to nevadí. Konkrétní počty se však reportér odhadnout neodvážil.