Horáková uvedla, že získání ceny za statečnost ji uvádí do rozpaků. „Na statečnost jsme neměli ani pomyšlení, ani čas. Prostě jsme dělali, co se slušelo a co bylo třeba, nic víc, nic míň,“ podotkla. „Jsem velice vděčná osudu, že jsem měla příležitost a čest poznat několik ‚normálních‘ hrdinů, bez kterých by ta totalita zřejmě řádila ještě daleko déle – třeba Rudu Slánského, Olgu Havlovou nebo ženy, které opisovaly knížky pro naši Edici Expedici,“ dodala.

„Daňa Horáková patří k těm, kteří se nestali veřejně známou tváří československého disentu, bez nichž by však opozice v Československu nemohla existovat,“ zdůvodnil udělení ocenění ÚSTR.

Podrabinek, který v 70. letech poukázal na zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu k perzekuci odpůrců režimu, získal cenu za hájení principů demokracie, svobody a lidských práv. Za své aktivity byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a později i vězněn. „V Rusku se stát navrátil k totalitním metodám vládnutí. Jak tomu čelit, nikdo dobře neví. Obávám se, že bojovníkům proti totalitě nezaměstnanost v nejbližší době nehrozí. Tento mor dnešní doby je nutné porazit stejně, jako se v minulosti podařilo porazit mor skutečný,“ uvedl při přebírání pamětní medaile novinář.

Stejné ocenění jako Podrabinek získali i Bulhaři Alexandr Dimitrov, Eduard Genov a Valentin Radev, kteří jako studenti protestovali v roce 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Mezi oceněnými, kteří na dnešní ceremoniál nedorazili ze zdravotních důvodů, jsou i osmadevadesátiletý veterán od Tobruku a Dunkerque Bernard Papánek a o pět let mladší Helena Steblová, která za druhé světové války zaplatila za svou pomoc partyzánům uvězněním v koncentračním táboře Ravensbrück. „Těžkým životním okolnostem čelila vždy s neobvyklou a inspirativní poctivostí a odvahou,“ řekl o matce čtyř dětí ústav.

Za statečné občanské postoje dostal cenu také osmaosmdesátiletý Zdeněk Mandrholec, který po odsouzení komunisty za velezradu pracoval 6,5 roku v uranových dolech na Jáchymovsku a který po tamních pracovních táborech dodnes provází. „Dobré očekávej, na zlé buď připraven,“ vzkázal po svém vnukovi své životní moto. In memoriam získal uznání rovněž Ivan Kožíšek, který patřil v osmdesátých letech k nejvýraznějším osobnostem protikomunistické rezistence v severních Čechách.

Letošní ocenění za „mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin“ zamířilo k zakladateli sdružení Paměť Miroslavu Kasáčkovi, dokumentaristce Kristině Vlachové a ke Zdeňku Procházkovi, který se věnuje tématu zaniklých pohraničních obcí.