Prvním z probíraných témat v pořadu Interview na ČT24, kde byla hostem ministryně obrany Jana Černochová (ODS), bylo výročí čtvrt století setrvání České republiky v Severoatlantické alianci (NATO). Rozhodnutí o vstupu do NATO ministryně obrany Jana Černochová považuje za „jedno z nejosvícenějších rozhodnutí tehdejších politiků“.
Vyjádřila se i k rozrůstání společenství. „Za dobu, co jsme se my stali členy Severoatlantické aliance, přibylo těch členů skoro jednou tolik. Ty dvě poslední země – Finsko a Švédsko – si myslím, že budou obrovskou posilou NATO už jenom díky tomu, že to jsou ekonomicky velmi silné, stabilní země. Jsou to země, které dávají smysl už jenom svým umístěním, aby vytvořily určité ochranné pásmo,“ uvedla Černochová s tím, že nikdo si ještě před pár lety nemyslel, že se Česko v 21. století dostane do situace, kdy bude ve své bezprostřední blízkosti řešit vojenský konflikt.
Černochová konstatovala, že Rusko své „imperiální choutky“ zkrátka chtělo realizovat. „Na Ukrajině to začalo Krymem, skončilo to další anexí území Ukrajiny a válečným konfliktem. Takže zkrátka tak jako se změnilo Rusko… tak Severoatlantická aliance se musela proměnit také,“ řekla Černochová. NATO se dle jejích slov muselo změnit jak přijetím nových členů, tak i změnami postupů vojáků a proměnou doktrín.
Moderátorka zmínila klíčovou roli Spojených států amerických v NATO a zeptala se Černochové na nedávné výroky Donalda Trumpa, které naznačují možné neplnění aliančních závazků Ameriky vůči členům NATO, kteří nedávají 2 procenta HDP na obranu.
Černochová reagovala klidně. Ač jsou Trumpova slova podle ní poplašná, přičítá je i vyhrocené volební kampani a emocím s ní spojených. Na druhou stranu ministryně zdůraznila, že samotná Severoatlantická smlouva neobsahuje žádný dodatek, že členové musí bránit pouze ty země, které dvě procenta dodržují.
„Amerika, byť je to silná země a náš spojenec, tak není jediným členem a partnerem Severoatlantické alianci. Ostatně ono je to vidět i na pomoci Ukrajině,“ zmínila Černochová s tím, že dnes na pomoc Ukrajině větší měrou přispívá Evropa.
Trumpova předvolební rétorika je dle jejího názoru více o emocích a o oslovení voličského elektorátu, realita je pak nicméně jiná. „Beru to jako alarm, aby se ty země (které nedodržují 2 % z HDP na obranu) nad sebou zamyslely. Jsem ráda, že v roce 25. výročí Česká republika také konečně bude plnit ta dvě procenta. Ale rozhodně by na tom plnění neměla stát pomoc spojencům. Tak to v přístupových smlouvách deklarováno nebylo,“ uvedla Černochová. „Je možná dobře, že to zmínil. Všem tím nastavil zrcadlo, aby se zamysleli, jak těch dvou procent budou dosahovat.“
Černochová předpověděla, že výroční summit NATO ve Washingtonu D.C. bude právě z velké části i o plnění těchto závazků. „Takže já jsem ráda, že už jako Česká republika budeme mít aspoň nějaké rozpočtové predikce a že tam budeme moci říct, že jdeme dobrou cestou,“ dodala ministryně obrany.
„Vojenský materiál nakupujeme a podepisujeme pět minut po dvanácté. V roce 2026 by k nám měla přijet první vozidla pěchoty,“ avizovala Černochová rozšíření těžké brigády České republiky. Zmínila, že výrobu vojenského materiálu zpomaluje i válka na Ukrajině, stejně tak se materiál i zdražuje. „Tady je 200 miliard vnitřní dluh naší armádě na modernizaci. A nemůžu to dohnat během dvou let, byť se o to ze všech sil spolu s mým týmem snažíme.“
Tématem rozhovoru se stala i obranná spolupráce České republiky a Slovenska s ohledem na proměnu Slovenska pod vedením premiéra Roberta Fica. „To, že premiér Fico ve své rétorice přitvrdil, je fakt. A já vám tady nebudu lhát a říkat, že mě to nemrzí a že mě to samotnou nepřekvapilo,“ přiznala Černochová a dodala, že doufala, že stejně jako ve Spojených státech amerických, to, co probíhalo na Slovensku před volbami, byla také jen kampaň, a Slovensko se nyní bude ubírat jiným směrem.
Ministryně dále připomněla, že Česká republika aktuálně střeží slovenský vzdušný prostor. První stíhačky F-16 by dle slov Černochová měly dorazit na Slovensko v roce 2025 nebo 2026. „Stejně tak my jsme závislí na Slovensku, protože na Lešti je výcvikové centrum pro naše vojáky, ale i vojáky Severoatlantické aliance,“ uvedla Černochová s tím, že zatím nezaznamenala, že by na úrovni NATO zaznívala kritika ze strany slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka ani od ministra obrany Maďarska.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Kroutilová