„Čeští historici se snaží zamaskovat skutečnost, že ČSR začala vyhánět své Němce bez svolení spojenců a snaží se tak postupimské konferenci dodat v otázce transferu Němců většího významu lživým tvrzením, že jejím výsledkem byla Postupimská dohoda, aby vina za vyhánění byla sňata z beder Čechů. Výstupem konference byl ale pouze protokol o jednání, postupimská smlouva nebo dohoda tudíž neexistuje. Kdyby se jednalo o platnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu, musela by být jako taková ratifikována parlamenty USA, Velké Británie, SSSR a zařazena do sbírky zákonů nebo mezinárodních smluv oněch států, což se nestalo. Nicméně se v ČR dodnes zcela nepravdivě tvrdí, že „se spojenci v Postupimi dohodli a nařídili nám Němce odsunout“. Faktem je, že nic takového spojenci v Postupimi nedohodli,“ píše Krystlík.

Podle Krystlíka objasnil vznik myšlenky na vyhnání Němců sám tehdejší prezident Edvard Beneš. „‚Rozhodli jsme se pro odsun našich Němců do Říše. Spojenci nám toto stanovisko mezinárodně potvrdili.‘ Z jeho slov plyne, že Češi začali vyhánět Němce bez svolení spojenců, protože ‚rozhodli jsme se‘ předchází větě ‚spojenci nám to potvrdili‘. Z textu protokolu Postupimské konference ale vůbec neplyne, že tehdy již probíhající československé vyhánění Němců spojenci Československu ‚potvrdili‘,“ popisuje Krystlík. Beneš podle něj lhal.

Půvdní text ZDE

Krystlík zmiňuje, že první návrh na vysídlení německého obyvatelstva z ČSR vznesla exilová vláda již v roce 1944. Počet vysídlených se v rámci požadavku pohyboval mezi jedním a čtvrt milionem a dvěma miliony. U zbytku Němců prý mělo dojít k přenárodnění. „S tímto záměrem však tvrdě narazila u britských vládních míst, která veřejnou proklamaci o takovém potrestání nevinných považovala za nepřijatelnou,“ píše Krystlík.