Předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová ČTK řekla, že zvýšení mezd bylo nutné. „Rozdíl mezi mzdou na poště a jinde je propastný. Žádali jsme navýšení minimálně o 3000 korun, těch deset procent tak bereme jako určitý kompromis,“ uvedla. Zároveň podotkla, že odbory budou jednat o dalším zvýšení pro příští rok.

Pošta bude pokračovat ve snižování počtu manažerů a administrativních pracovníků. Mělo by se to v letošním roce týkat asi 150 lidí.

Dozorčí rada také zadala generálnímu řediteli Romanu Knapovi úkol vytvořit plán restrukturalizace podniku, po níž by se mělo hospodaření společnosti do tří let vrátit do kladných čísel. Hospodaření společnosti za loňský bylo podle odhadů ztrátové.

Knap chce mimo jiné snížit náklady na provoz poboček v centrech měst, které často sídlí v historických budovách s vysokým nájmem. Podle něj je možné například přesouvat pobočky do obchodních center, které patří k nejnavštěvovanějším a nájem je v nich nižší. Pošta bude také pokračovat v prodeji nemovitostí.

Podle Hamáčka má Česká pošta problémy mimo jiné kvůli službám, které si u ní objednává stát. Poštu tyto služby ročně stojí až 1,5 miliardy korun, stát na ně ale poskytuje pouze 500 milionů korun. Hamáček proto chce zvýšit státní platby až na 1,5 miliardy korun, což je součástí pozměňovacího návrhu zákona, kterým se nyní zabývají poslanci.

Odbory tyto změny žádali prostřednictvím petice. Podle Budweiserové stály státní služby poštu od roku 2013 přes 11 miliard korun, přičemž stát za ně zaplatil pouze tři miliardy korun.

České poště předloni klesl konsolidovaný zisk o 48 procent na 110 milionů korun. Podnik provozuje 3200 poboček, z nichž je část ztrátová.