Je finální podoba Síkelova úsporného tarifu dostatečná?Anketa
O tom, že pořad Newsroom ČT24 podle všeho porušil nejen kodex samotné České televize, ale dokonce zákon, jsme před nedávnem informovali. „Odvysílal totiž informaci o občanské platformě Zdravé fórum, kde ji označil za dezinformační web či šiřitele nebezpečných výmyslů. Zdravé fórum následně kvůli tomu podalo stížnost, kterou se koncem července zabývala Rada ČT. Jádro problému spočívá v tom, že napadená společnost nedostala od České televize slovo, aby se k dané věci mohla vyjádřit, což je nejen v rozporu s Kodexem ČT, ale i s kodexem Syndikátu novinářů, Mezinárodní federace novinářů, jejímž je Syndikát členem, ale ve své podstatě též se zákonem o ČT, který ukládá základní pravidla všestrannosti a nestrannosti veřejnoprávnímu vysílání, jež zde má být od toho, aby dávalo prostor pro vyjádření různorodým názorům a jejich nositelům, což se v tomto případě zjevně nestalo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nadto patrně došlo k přešlapu i vzhledem k trestnímu zákonu, konkrétně paragrafu týkajícího se pomluvy. „Nařknout bez důkazu kohokoli z čehokoli, v tom jsou v České televizi velmistry. A Rosího bulvární tým v Newsroomu v tom vyniká nad jiné. A najednou se kupodivu našel někdo, kdo se hodlá proti sprostotám linoucím se z veřejnoprávní obrazovky bránit podle práva a dalších souvisejících pravidel. Rada ČT uložila generálnímu řediteli Peru Dvořákovi, aby se ke stížnosti na uvedené věci vyjádřil. Ten to odmítl. Předseda Rady ČT Pavel Matocha reagoval tak, že to považuje za neakceptovatelné. Vedení televize se hájí tím, že je nyní věc předmětem soudního řízení. Nebude proto poskytovat podrobnější stanovisko,“ podotýká mediální analytik.
Rada ČT je vládci Kavčích hor jen pro smích
„Generální ředitel informoval Radu dopisem v řádném termínu, že věc je předmětem soudního řízení a Česká televize nebude, v zájmu ochrany své pozice v soudním řízení, v současné době poskytovat podrobnější stanovisko,“ zaslala reakci na vyjádření předsedy Matochy v SMS zprávě mluvčí televize Karolína Blinková. Podání žaloby potvrdila i druhá strana, stalo se tak současně s podáním stížnosti. „Ke zdrženlivosti při zveřejňování tohoto typu stanovisek, která mohou ovlivnit průběh nezávislého soudního řízení, vyzývá Česká televize (Radu ČT) opakovaně,“ dodala mluvčí Blinková. „To je ovšem ryzí alibismus. Jedna věc je žaloba za pomluvu, druhá věc je stížnost na porušení profesního etického kodexu,“ míní Petr Žantovský.
Přitom Dvořákovi nic nebrání v tom, aby Radě ČT odpověděl aspoň v té druhé části. „Neučinil to. Vydal tak jasný signál: Rada ČT je mu pro smích, nepovažuje ji za partnera, jemuž má odpovídat na jeho otázky. Patrně si ale nepovšiml, že Rada ČT, jakkoli můžeme mít kritický pohled na její skladbu nebo způsob volby, je zde podle zákona od toho, aby zastupovala veřejnost vůči managementu ČT, produkovala kritická a zkoumavá stanoviska, aby pomohla zajišťovat a garantovat to, co ČT má ze zákona konat pro veřejnost, která si ji platí, a tudíž je de facto jejím majitelem. Dvořák opět prokázal, že za majitele ČT považuje sebe, možná i další lidi ze svého týmu, nikoli veřejnost a její zástupce v Radě ČT. Kdyby pro nic jiného, minimálně pro tento jasně daný postoj už v této chvíli neměl sedět ve své funkci,“ upozorňuje mediální odborník.
Pro vládní tým skvělá propaganda, pro Dvořáka miliony
Je toho názoru, že pokud Rada v září na svém zasedání Dvořáka neodvolá, což je nejen její právo, ale ze zákona i povinnost, přebírá za něj spoluvinu na všech špatnostech, touto zdaleka nepočínaje. „Je to totiž nebezpečný precedens. Podle stejného příkladu můžeme měřit i jiné šéfy státních či veřejných institucí, kteří se vžijí do role privátních vlastníků, zacházejících s penězi, jež jim nepatří. Řekne to už konečně někdo nahlas? Za dnešní konstelace asi ne. Stávající vrchnost, která se do funkcí dostala mimo jiné i díky přičinlivé propagandě ČT, se dnes České televize bojí a nikterak proti ní nevystoupí. A že bude zachovávat dál zdání zastupitelské demokracie v podobě existence Rady ČT, která má zastupovat veřejnost? K smíchu. Obsadí radu postupně svými lidmi, kteří budou garantovat skvělou propagandu pro vládní tým a generálnímu řediteli dávat dál milionové odměny. Za co? Za poslušnost,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Druhé téma otvírá konstatováním, že se to dalo čekat. „Písničkář Jaromír Nohavica oživil dvanáct let starý žánr zvaný Virtuálky. Jedná se, jak i sám někde napsal, o zpívané fejetony, krátké více či méně publicistické reakce na svět kolem nás, které nemají ambici vstoupit do literárních dějin, ale potěšit dnešního posluchače. Tyto obnovené Virtuálky, které se původně objevovaly na webu Virtually, odkud je jejich název, vycházejí jako podcasty primárně na stránkách televizního kanálu Jany Bobošíkové a Hany Lipovské Aby bylo jasno. První, nazvaný stejně, tedy Aby bylo jasno, jakýsi programový song byl zveřejněn 24. července. Je pointován, jak jsme u Jarka Nohavici zvyklí, se vtipem, ale zároveň přímo na solar: ‚Aby bylo skvěle, pošli lumpy do pr... kvančic‘,“ kvituje mediální analytik.
Z univerzitního funkcionáře dutohlavý politický tlučhuba
Do dneška je na světě nových Virtuálek pět. „Druhá, nadmíru aktuální z 31. července, nese název Sprcha a vysmívá se totální neschopnosti našich politických elit řešit nadcházející ekonomickou a energetickou krizi. Viz Markéta Pekarová a její ‚svetry‘. Sám jsem už viděl i koláž, na níž byla zobrazena Pekarová ve svěrací kazajce a pod ní nápis ‚Každému takový svetr, jaký si zaslouží.‘ Na humor tohoto typu jsme v Česku odjakživa kabrňáci. Další Virtuálka se jmenuje Vysílám signály a s jasně čitelnou metaforou si podává jednoho nejmenovaného premiéra, jenž se mávnutím kouzelného proutku proměnil z univerzitního funkcionáře v dutohlavého politického tlučhubu, neschopného ničeho konkrétnějšího než ‚vysílat signály‘. Možná by měl zvážit svoje schopnosti a nastoupit do podniku České dráhy. Tam by se jako hlavní signalista jistě dobře uplatnil. Jen těch železničních havárií, co by nastalo: hrůza pomyslet!“ obává se Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Z ryze politického kontextu pak poněkud vystupuje čtvrtá Virtuálka Matrimony Pride. „Je to ‚jen‘ taková hříčka o životě normálních lidí, skoro bych řekl jako pohled do minulosti, svým způsobem idylické, která je, žel, zjevně za námi. Mám tuhle jemňounce ironickou písničku z těch jmenovaných nejraději, nejen proto, že mi ji 14. srpna v den jejího publikování poslal sám Jarek na WhatsApp, ale zkrátka proto, že je prostě hezká. A přes politické šrapnely už zase metaforicky šplháme v páté Virtuálce zveřejněné 21. srpna, nazvané výstižně Leze žába po žebříku. Nevím, jak dlouho to tentokrát Jarkovi vydrží, myslím tu týdenní neodbytnou periodicitu,“ netají se mediální odborník zvědavostí.
Po pár hodinách stoupá sledovanost do desítek tisíc
Faktem však je, že o témata nemá Jaromír Nohavica nouzi, stačí se rozhlédnout. „A o energii zjevně také ne. Až mu ji závidím. Mimochodem, věděli jste, že mu 7. června bylo už devětašedesát? Sdělila vám to nějaká naše slavná média? Tak teď to víte. A na nových Virtuálkách si můžete znovu prověřit, proč vlastně Jaromír Nohavica dostal před pěti lety Krameriovu cenu za ‚nezávislou publicistiku ve verších‘. Mimochodem i příběh Virtuálek dokazuje, že se z jejich autora dávno stal ‚národní majetek‘. Když se podíváte třeba na YouTube, zjistíte, že jejich sledovanost stoupá už po pár hodinách do desítek tisíc a jen na můj e-mail dorazily z různých adres během pár chvil od jejich zveřejnění jistě více než stokrát. K tomu není třeba nic dodávat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
„Smích skrze slzy, tak zní otřepané, ale dosud ničí nenahrazené klišé vyjadřující skutečnost, že se nad něčím můžete potrhat smíchy, ale jen do chvíle, než vám dojde, jak vážný průšvih to celé je. O ten konkrétní zážitek toho druhu se postaral šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš svým středečním článkem ‚Plete celé Česko: Reflex spouští velký projekt, kterým porazíme vysoké ceny plynu a elektřiny, zimu i Putina‘. V hlavní roli je, jak jinak, opět, nejoblíbenější a nejinteligentnější předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. Stonišův geniální článek nelze parafrázovat, aniž bychom mu uškodili. Tak si jej dovolím aspoň zčásti citovat,“ předkládá mediální analytik povedený text.
Pletením si zkrátíte čas při čekání na vydání žebračenek
„Svá slova o tom, že bude třeba obléct si v zimě i druhý svetr, předsedkyně sněmovny později rozvinula příspěvkem na twitteru: ‚I kdybych měla jmění Billa Gatese, budu nosit v zimě svetr. Považuji to za normální a správné, protože mě rodiče vychovávali k tomu, abych netopila pánu bohu do oken. Miminka a starší lidé musí mít tepleji. Ti, kdo mohou, by právě proto měli být solidární. Půjdu příkladem.‘
Reflex se ovšem rozhodl vyslyšet výzvu a osobní příklad Markéty Pekarové Adamové a rovnou přejít od slov k pletacím činům: připravili jsme pro naše čtenáře velký edukativně zábavný projekt Plete celé Česko, od kterého si slibujeme naplnění následujících sedmi bodů:
• Zimu přežije více Čechů, Moravanů a Slezanů, než kdybychom nenosili a nepletli svetry.
• Ruský diktátor Putin pochopí, že statečně pletoucí Čechy vydíráním, že vypne plyn, nezastraší.
• I kdyby nakonec bylo v zimě tepla dost a svetry bychom nepotřebovali, samotné pletení je prokazatelně větší relax a duševní odpočinek než večerní sledování zpravodajství a publicistiky České televize, původní tvorby televizí soukromých, případných tiskových konferencí předsedy vlády nebo jakéhokoli jeho ministra nebo ministryně.
• Kdo kvůli vypnutí nebo raketovému zdražení plynu přijde o práci, může si pletením přivydělat na pořízení základních životních potřeb, případně si zkrátit čekání ve frontě na vydání vládních energetických či potravinových žebračenek.
• Společné pletení utužuje vztahy muž–žena–děti, případně muž–muž–děti, žena–žena–děti, žena–žena nebo muž–muž nebo jak ty moderní rodiny vlastně dnes vypadají.
• Zvýšeným nákupem vlny podpoříme její domácí producenty a výrobce pletacích jehel.
• Nejúspěšnější pletače svetrů odmění redakce hodnotnými cenami, včetně předplatného Reflexu. Svetr s nejoriginálnějším vzorem bude na začátku topné sezóny slavnostně předán zástupci redakce předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.
Pusťte si zpravodajství ČT. Nebo naslouchejte Pekarové
Kurs pletení s Markétou Pekarovou Adamovou, 1. díl
Vezměte čtyři jehlice (velikost 4 a 5), vlnu a začněte: Hladce, obrace, končíme 1 obrace. Až se vám manžel/partner/manželka/partnerka začne smát, jakou že to sprosťárnu vlastně pletete, nesmějte se a pleťte dál. Obrace, hladce.
Začíná složitější fáze. Postavte si před sebe do stojánku fotografii Václava Havla se srdíčkem, aby vám jehlice kmitaly v demokraticko-humanistickém rytmu. Krajové oko nahoďte levým hmatem obrace, následujte 4× MS a po 16 centimetrech uzavřete oboustrannou trojku osmičkovým dvojhmatem.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Jedeme dál. Může se stát, že vás začnou bolet ruce a nebude pomáhat ani pohled na fotografii Václava Havla. Pusťte si tedy zpravodajství České televize. Putinova zvěrstva v podání angažovaných žurnalistů ČT vám dodají novou pletací energii. Obrace/obrace/hladce/obrace/obrace a překvapivě na konec hladce! Držte se návodu a první osmnáctina svetru bude hotova!
Nepomáhá zpravodajství ČT? Ať vám partner/partnerka nahlas předčítá rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou z nějakého angažovaného vládního plátku. Slova o svetru jako symbolu boje proti Putinovi a osmnácti stupních, které nejsou v demokraticky a humanisticky spravovaných domácnostech žádnou zimou, vás znovu nakopnou. Takže: začínáme plést na jehlicích č. 3 a 4 lemy, což není žádná legrace. Začínáme totiž devátým okem a zakulacujeme rubové řady oky 1×5 a 1×2. A to není žádná legrace.
K finále se hodí tiskovka s premiérem a jeho signály
Jde opravdu do tuhého. V takových situacích pomáhá prohlížení fotek z exotické dovolené, na které vám bylo opravdu horko. Ano, až dopletete, bude vám ve svetru horko podobně jako na fotografiích. Takže: po 50 centimetrech od začátku oboustranně uzavřete a dále pak ještě ujímejte zdůrazněně v každé druhé řadě. Oka nepřeskakujte, v historii pletení je známo několik tragédií, kdy pletač přeskočil a nic nedopletl.
Jsme ve finále, ke kterému je nejlepší si pustit tiskovou konferenci předsedy vlády a sledovat všechny signály, které vám vyšle. To už se klidně můžete pustit i do postranního rozšíření a ujímání ok. Po 60 centimetrech od začátku opakujte vzor z 15. centimetru. Nezapomeňte na raport do výšky! A teď už stačí díl vypnout podle střihu, navlhčit a nechat uschnout (nepoplést pořadí – uschnout a nechat navlhčit překvapivě nefunguje). A pak už upletete podobně zbytky svetru a nějak je prostě sešijete a je hotovo.
Gratulujeme k absolvování prvního jednoduchého kursu pletení! Návody na svetry se vzory (např. portrét Václava Havla, dalajlamy, Joea Bidena, Petra Pavla, Grety Thunbergové, Ursuly von der Leyenové apod.) najdete v některém z příštích vydání Reflexu.“
„Rozhodně článek týdne, ne-li roku!“ smeká Petr Žantovský před nápaditostí autora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
