„Podle policejních statistik, které máme k dispozici, to vypadá tak, že se z Česka stává evropská pračka na peníze,“ uvádí na otázku, jak snadné je v Česku vyprat špinavé peníze, Guryčová. „Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ SKPV) Jiří Mazánek v rozhovoru s kolegy z iROZHLASU a z Radiožurnálu mluvil o tom, že jen v letech 2020 a 2021 proteklo přes Českou republiku zhruba 100 miliard korun. To už je velmi významné,“ dodala v rozhovoru na serveru iROZHLAS.
Mazánek tak promluvil o tom, že pachatelé, kteří jsou často napojení na zločinecké struktury z postsovětských států, používají velmi sofistikované postupy a metody. „To je hlavní zdroj podezřelých transakcí, které do Česka přicházejí. Jiří Mazánek mluvil i o tom, že nás to poškozuje v očích zahraničních partnerů, například na úrovni Evropské unie. Právě boj proti praní špinavých peněz je totiž jednou z hlavních priorit Evropské unie a v Česku se to nedaří řešit,“ vysvětluje reportérka.
Není to však ten hlavní problém. Česko se stává evropskou pračkou peněz kvůli legislativě, která nás brzdí v tom, abychom mohli takové případy dostíhat. „Důvodem, proč se u nás nedaří s praním špinavých peněz bojovat, je současná legislativa, která je pro legalizaci výnosů trestné činnosti nastavená velmi příznivě a paradoxně ztěžuje práci policie. Ta pak není schopná postihnout ani takové případy, které nesou jasné znaky praní špinavých peněz, a tyto případy se musejí ve finále odložit,“ přibližuje Guryčová.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská