„Podle policejních statistik, které máme k dispozici, to vypadá tak, že se z Česka stává evropská pračka na peníze,“ uvádí na otázku, jak snadné je v Česku vyprat špinavé peníze, Guryčová. „Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ SKPV) Jiří Mazánek v rozhovoru s kolegy z iROZHLASU a z Radiožurnálu mluvil o tom, že jen v letech 2020 a 2021 proteklo přes Českou republiku zhruba 100 miliard korun. To už je velmi významné,“ dodala v rozhovoru na serveru iROZHLAS.

Mazánek tak promluvil o tom, že pachatelé, kteří jsou často napojení na zločinecké struktury z postsovětských států, používají velmi sofistikované postupy a metody. „To je hlavní zdroj podezřelých transakcí, které do Česka přicházejí. Jiří Mazánek mluvil i o tom, že nás to poškozuje v očích zahraničních partnerů, například na úrovni Evropské unie. Právě boj proti praní špinavých peněz je totiž jednou z hlavních priorit Evropské unie a v Česku se to nedaří řešit,“ vysvětluje reportérka.

Není to však ten hlavní problém. Česko se stává evropskou pračkou peněz kvůli legislativě, která nás brzdí v tom, abychom mohli takové případy dostíhat. „Důvodem, proč se u nás nedaří s praním špinavých peněz bojovat, je současná legislativa, která je pro legalizaci výnosů trestné činnosti nastavená velmi příznivě a paradoxně ztěžuje práci policie. Ta pak není schopná postihnout ani takové případy, které nesou jasné znaky praní špinavých peněz, a tyto případy se musejí ve finále odložit,“ přibližuje Guryčová.

Na Ministerstvu spravedlnosti aktuálně vzniká nová legislativa. „Pro tyto potřeby byla ustanovena meziresortní skupina, kde jsou zastoupení lidé z resortu spravedlnosti, z Ministerstva vnitra, od policie, z nejvyššího státního zastupitelství. V této pracovní skupině vznikl návrh, který hovoří o tom, že by nově mělo začít fungovat speciální trestní řízení, díky němuž by bylo možné odčerpat nelegální, podezřelý majetek nehledě na to, zda by byl odsouzený i jeho majitel. To znamená, že by se vedlo speciální trestní řízení namířené nikoliv proti osobě, ale jenom proti majetku a došlo by i k přenesení důkazního břemene. Nedokazovala by tedy policie, ale majitel podezřele nabytého majetku by musel u soudu věrohodně vysvětlit, jakým způsobem k němu přišel a jak s ním chce asi naložit. Pokud by to nevysvětlil, tak by úřady měly možnost majetek zabavit,“ uvedla reportérka.

Následně přibližuje, kdy by v Česku mohla být připravena finální podoba zákona. „Nakonec to podle mých aktuálních informací vypadá, že už do konce října by návrh měl být hotový a měl by jít na vládu. Nejdříve tedy půjde do legislativní rady vlády, potom by to měla schvalovat vláda a pak by to mělo jít do Sněmovny, takže by tam měla být i nějaká rezerva, aby se to stihlo do voleb schválit,“ zakončuje Guryčová.