„Roční limit čerpání byl loni splněn z 97 procent. V tuto chvíli to vypadá, že míra nedočerpání bude nejvýše 12 miliard korun. Nicméně stále ještě jednáme s Evropskou komisí o dalších výjimkách u projektů zpožděných kvůli loňským povodním a průtahům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže je pravděpodobné, že konečná částka bude ještě nižší," řekl v pondělí Daniel Braun s tím, že ve hře zůstávají projekty za celkem dvě miliardy Kč.

Ještě v polovině loňského roku přitom MMR odhadovalo, že se nestihne vyčerpat až 30 miliard korun. Výsledná částka je tak výrazně nižší. „Není to nic, s čím bychom mohli být úplně spokojení. Na druhou stranu ale je určitě pozitivní, že se od loňského června podařilo mobilizovat všechny síly a minimalizovat tu částku nedočerpání," poznamenal Braun.

Minimální limit, kolik muselo Česko loni i kvůli projektům z předchozích dvou a tří let vyčerpat, byl 16,95 miliardy eur (zhruba 467 miliard Kč). „V průběhu roku bylo 11 programů, které jsme klasifikovali jako rizikové, a nakonec výraznější nedočerpání bylo jen u dvou, kde to bylo dlouhodobě jasné - operační program Životní prostředí a operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost," dodal Braun.

Vůbec nejhůře dopadl právě OP Životní prostředí, který podle aktuálních odhadů loni nevyčerpal 5,27 miliardy korun. Více než tři miliardy musí „odepsat" také OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, které řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Limit nesplnily ani OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická pomoc a Integrovaný operační program. Naopak dlouhodobě kritizované regionální operační programy splnily loňský limit bez problémů.

Zhruba polovina nevyčerpaných peněz, pět miliard korun, připadá na OP Životní prostředí. Náměstkyně ministra životního prostředí Radka Bučilová dnes ČTK řekla, že Česko uplatnilo v tomto programu u Evropské komise jako členský stát započítatelné ztráty, které nebyly způsobeny vinou státu nebo špatného řízení operačního programu, ale nepředvídatelnými událostmi.

„V našem případě to byly povodně, které ztráty v připravených projektech způsobily," řekla. MŽP uplatnilo jako další „odečítatelnou položku" například projekty zpožděné správním řízením vzhledem k zákonu o zadávání veřejných zakázek. „Co se nepodařilo v rychlých projektech vyčerpat, jsou prostředky, které byly vázány na projekty, od nichž žadatelé odstoupili. To odpovídá té částce zhruba pěti miliard," doplnila Bučilová.