Česká republika aktuálně zastává 36. místo ve světovém žebříčku konkurenceschopnosti. Na umístění se podílí řada faktorů jako hospodářství země, ekonomická stabilita,míra zadluženosti atd. Zohledňují se zde však i výtky podnikatelů.

Nejhůře je v tuzemsku hodnocena kvalita institucí, respektive korupce. Právě veřejný sektor je tak údajně závažím, které Česko táhne k zemi.

I náměstek z MPO k EU a konkurenceschopnosti ČR Martin Tlapa uznává, že chyba je ve veřejném sektoru. Snahy donutit ho k větší produktivitě však bojkotují podle něj změny po volbách, tedy nestabilní vlády nabourávajíce dlouhodobost jakýchkoliv plánů. Další trable přináší i přístup úředních osob. Stát by měl být v první řadě vnímán také jako služba, kde funguje vztah úředník-klient, ne úředník-úředník.

Klíčem je zatraktivnění

Úředník by měl k občanovi přistupovat profesionálně tak jako v jiných sektorech. Náměstek Tlapa dále dodává, že právě změna přístupu úředníků je prioritou budoucího plánu.

Změnit by se měl počet úředníků tak, aby neprobíhala na různých úřadech stejná činnost. Snahou je také přilákat do tohoto sektoru nové lidi - mladé, s praxí.. Klíčem je také zjednodušení administrativy - zlepšit kapacitu lidí, kteří to mají v kompetenci.

Vzorem nového plánu na zlepšení konkurenceschopnosti Česka jsou severské země. Tyto země jsou úspěšné, protože jsou na jedné straně produktivní, na druhé mají sociální záruky. Důraz pak Tlapa klade na průmyslovou tradici ve smyslu myšlení a řešení problémů.

Jistý problém představuje také velká vazba ČR na Evropskou Unii. To ilustruje i fakt, že 36% komponentů od českých výrobců jde do Německa. Česká republika je tak v roli jakéhosi subdodavatele, i když má daleko větší možnosti. Hrozbu budoucnosti pak představuje i tlak Asie, která chce své konkurenty z Evropy vytlačit. Lékem je podle Tlapy hledání nových odbytišť.

Dlouhodobé plány na posílení pozic Česka také ztroskotávají na čerpání ze strukturálních fondů EU. Vždyť čerpáme jen jednu desetinu procenta ze 60 mil. korun. Firmy pak nemohou inovovat, protože se jim nedostává peněz, které leží v Bruselu. Systém je příliš složitý, chybí rizikový kapitál.

Obrysy konkrétního plánu na stole prý zatím nejsou. Ale představu už Tlapa má. 50% by například šlo ze strukturálních fondů, 50% ze soukromého sektoru. Peníze by měly by být výhodnější, než když si je podnikatel půjčí v bance, ale v konečné fázi bude také záležet na tom, kolik privátního kapitálu tam bude.

Tlapa říká, že dost nástrojů na podporu je, ale jsou moc složité. Měli bychom zjednodušit počty žádostí a čas k zahájení podnikání. Zjednodušit žádosti v přílohách, podmínky získání kapitálu. Informace by si měl stát sebrat sám, ne je žádat po žadateli.

„ Stát by měl přinést levnější peníze pro řešení pro podnikatele, měl by pomáhat i malým firmám nalézt kontakty, měl by pomoct vysokým školám, aby bylo více technických oborů. Ty by měly být více preferovány než humanitní obory.

Více čtěte:

Praha: Kvůli vydání opencard není nutné nikde čekat

Přechod na Opencard se nedaří. Stovky lidí marně čekají

Opencard porušuje zákon, Praha bude platit