ČT24 vyzpovídala uprchlíky, kteří byli propuštěni z českých detenčních zařízení. Ti se však rozpovídali pouze pod zárukou anonymity. Jejich přiběh začíná vždy stejně. Všechny chytili ve vlaku z Budapešti do Berlína, dostali pokutu 50 euro za to, že cestují bez pasu, a následně je v poutech odvedli do detence. Pokud peníze neměli, dluží je dosud.

Následně srovnávali tvrzení uprchlíků s oficiálními vyjádřeními Ministerstva vnitra. Uprchlíci podle vlastních slov asbolvovali „důkladnou kontrolu všech tělesných otvorů“ ihned po příjezdu a následně byli nuceni odevzdat všechny peníze a komunikační zařízení. To znamená mobilní telefony. A nikdo jim nedovolil alespoň si opsat kontakty.

Ministerstvo vnitra potvrdilo skutečnost, že uprchlíci museli odevzdat mobilní telefony, tvrdí však, že mají možnost si opsat kontakty. „Před uložením si zajištěné osoby mají možnost z telefonu opsat kontakty i zavolat. Mobily jsou bezpečně uloženy v trezoru a jsou vypnuté. Zatím jsme nezaznamenali žádnou stížnost na to, že bychom vrátili poškozený nebo jiný telefon,“ řekla Gabriela Vaňková z oddělení odboru tisku a PR Ministerstva vnitra.

Uprchlíci mají zároveň k dispozici telefonní automaty a dostanou od Správy uprchlických zařízení telefonní karty v hodnotě 180 korun, ač tento krok není v zákoně uveden. „Telefonní automaty jsou umístěny v každé budově a v každém patře a jsou k dispozici i v takzvaných buňkovištích,“ říká Vaňková a dodává, že většinou uprchlík udělá jeden hovor a následně mu může kdokoliv zavolat zpět. Přístup k internetu mají pouze ve všedních dnech a jen přes sociální pracovníky. V táboře v Bělé se však počítá se zavedením volně dostupného internetu.

Celý text zde

Podle uprchlíků se s nimi však jedná jako se zločinci. Přivezli je v poutech, a pokud je někam převážejí, například do nemocnice, vždy jen v poutech. Ubytováni jsou údajně na společných pokojích po šesti až deseti lidech, navštěvovat se na jiných pokojích však nemohli. Zároveň měli k dispozici pouze malý oplocený areál, ze kterého nemohli ven.

Vaňková však tvrdí, že „klienti se mohou volně pohybovat či se navštěvovat v rámci zařízení. Dále mohou opouštět budovu do vycházkových prostorů. Do jídelny mohou chodit ve vymezených časech.“ Hlídá je přitom dvojitá ostraha, jak vně, tak uvnitř objektu.

Pobyt si zároveň musejí platit, celkem 242 korun za den. „Něco takového jsem nezažil v žádné jiné zemi, kterou jsem projížděl. V Makedonii jsme dostali třídenní vízum na to, abychom zemí rychle projeli, v Srbsku zrovna tak. V Maďarsku jsme sice strávili několik dní v kempu, ale nezaplatili jsme jediné euro. Naopak, v táboře byli sociální pracovníci, kteří nám občas přinesli peníze, abychom si mohli jít jídlo koupit,“ říká jeden z uprchlíků. Nikdo jim však nebránil v pohybu a nezabavoval mobilní telefony. „Nikdo nám nebral mobily, nehlídali nás těžkooděnci. Česko už nechci nikdy vidět, můj bože! Pryč odsud, nevěřím, že tohle je taky Evropa,“ prohlásil.

Po skončení pobytu dostanou uprchlíci 400 korun, výjezdní doložku a s tím mají opustit zemi. Některé z nich však ani nepustí do autobusu i s platnou jízdenkou, jak uvedl další z nich. Celkově mohou v detenčním zařízení ze zákona zůstat až 545 dní, pouze však v případě, že poruší zákon či uvedou nepravdivé údaje o svém původu. Standardní doba by neměla překročit 180 dní.