Syruček na úvod uvedl, že první ústava, která se týkala českých zemí, byla sepsána císařem Ferdinandem I. v roce 1848. Zrušena však byla hned v roce 1851. „Pak byly přijaty další ústavy, ale faktem je, že mnohé omezovaly, a to nejen z hlediska postavení českého státu oproti uherským zemím, také obyvatelstvo. Třeba z voleb byli vyloučeni dělníci, služebnictvo, sociálně slabí lidé. Ženy dostaly volební právo až v roce 1918 se vznikem republiky. To jsou faktory, které je si třeba uvědomit, když se zamyslíme nad ústavou, když vycházíme z naší první ústavy, které je 29. února sto let,“ konstatoval před několika desítkami přítomných neformální moderátor odpolední akce ve Slovenském domě v Praze.

Vybojováno na Rakousku-Uhersku

„Ústava upevňovala východiska stavu, ke kterému od roku 1918 docházelo a co bylo do té doby probojováno,“ zdůraznil profesor Pavlíček na začátku svého expozé. „Vše podstatné, co formovalo ústavní listinu, bylo vybojováno v období 1918 až 1920. Ústavní listina potvrzovala výsledky národní, demokratické, státoprávní a sociální revoluce. Obnovila historickou českou státnost. Vyjádřila to nejen uvnitř státu, ale bylo to uznáno právně i v mezinárodních smlouvách versailleského systému. Tam se výslovně uvádělo, že se obnovuje česká státnost. A že se definitivně ruší smlouva, která byla založena před léty, kdy se utvářela proti tureckému nájezdu. A že je definitivní a hranice, jak jsou stanoveny nebo budou stanoveny touto smlouvou, vycházejí z tohoto státoprávního principu.“

Je to velký den pro Afghánistán, hlásí Američané. Podepsali dohodu s Tálibánem

Tradičně: O něco víc, než nám bylo uloženo

Pokud jde o národní aspekty, šlo o to, aby se jak český, tak slovenský národ vymanil z podřízenosti Němcům a Maďarům. „Další moment spočíval v řešení, o kterém jednal nejvyšší správní soud v březnu roku 1919 v referátu dvou soudců, doktorů Háchy a Říhy. Zde se hovořilo o tom, zda je možno akceptovat práva menšin tak, jak byla stanovena v prosincové ústavě z roku 1867, nebo ne. Tehdy doktor Hácha zastával stanovisko, že ani mezinárodněprávně, ani ústavoprávně nejsme vázáni k tomu, abychom se těmito právy menšin cítili vázáni. Změněno to bylo mezinárodními smlouvami, takzvanou malou Saintgermainskou smlouvou, která tento argument změnila a práva menšin byla pak do ústavní listiny zakotvena. Jak uvedl doktor Beneš, ještě v širším měřítku, než nám to bylo uloženo,“ zdůraznil Václav Pavlíček.