Ukrajinská armáda a zvláště jednotky domobrany se podle oslovených svědků serverem Aktuálně.cz chovají na východě Ukrajiny jako dobyvatelé. Rabují obchody i sklady s potravinami. Například Luhansk, z něhož armáda vytlačila separatisty, se prý podobá vybombardovanému a vypálenému městu Stalingrad za druhé světové války.

„Jenomže Stalingrad srovnal se zemí německý wehrmacht, zatímco Luhansk - a nyní i ostřelovaný Doněck - ničí naše vlastní armáda. Jak třeba chápat to, že si ukrajinští tankisté jen tak pro zábavu či rozptýlení vybírají za cíle obchody a pálí do nich ze svých kanónů? Jak zdůvodnit rozstřílenou elektrárnu či vodárnu? Tohle na Ukrajině páchají jednotky, které si říkají ukrajinská armáda," protestuje programátor Alexandr Lytovčenko.

celý článek ZDE:

Další z oslovených je pedagožka Natalja Karájevová. Ta se obává, že se lidé ani nebudou mít kam vrátit. „Naši vesnici Pridorožnoje na kraji Doněcka celou rozbombardovali. Jedna z ulic lehla popelem - kompletně vyhořela. Palbu na nás zahájili bez jakéhokoliv varování. Jen těžko popsat změť prchajících lidí, dobytka, hus či slepic… Lidé nakonec nechali všeho a prchli, jen aby si zachránili holý život. A pálili na nás z těžkých raketometů Grad, jejichž střely doslova zorají zem, na niž dopadnou. Z některých raket se přitom uvolnily podivné koule, z nichž unikal velmi nepříjemně páchnoucí dým. Prý střílejí na separatisty! Ale jaký já jsem separatista?" ptá se profesorka střední školy Karájevová.

„Střílejí na nás, obyčejné lidi. Našim mužům nakonec nezbylo nic jiného, než aby nás začali bránit,“ dodává s tím, že to dělají, třebaže se původně od separatistů distancovali.

Válka v lidech jen zesílila touhu po samostatnosti Doněcku

Potíž je podle profesorky Karájevové v tom, že i důležitá centra města, na nichž závisí chod průmyslové aglomerace, jsou v posledních dnech bombardována. „Co tu zbude, až válka skončí? Silnice, železniční tratě i fabriky jsou rozbity… Rozpadá se infrastruktura… Kdo se sem bude mít chuť vrátit? A to nemluvím o tom, že v obchodech je stále méně důležitých potravin. Čekají nás velké problémy… A nejspíše humanitární krize jako v jiných válečných oblastech, což jsme až dosud viděli jen v televizi." Mnoho známých rodiny Karájevových už prý uteklo anebo odjelo do Ruska.

„Tahle válka v lidech jen zesílila touhu po samostatnosti Doněcka a jeho připojení k Rusku. Změnili jsme názor při bombardování škol, mateřských školek či nemocnic a nechceme už být součástí Ukrajiny. Doufáme, že nám Rusko pomůže a zachrání nás. Všem ostatním jsme lhostejní, ale my jsme přece také lidé, kteří mají své představy o životě. Kyjev na nás kašle," vysvětluje středoškolská profesorka.

Ještě před několika měsíci údajně sympatizovali s Majdanem, nebo se alespoň snažili pochopit tehdejší protirežimní demonstrace v Kyjevě. Dnes ale vládu Ukrajiny - a zejména prezidenta Petra Porošenka - proklínají a obviňují ho z genocidy ukrajinského národa.

Stále více lidí doufá v pomoc Ruska

Proruské separatisty charakterizuje pedagožka podle serveru Aktuálně.cz jako ty, kteří ztratili s vládou Kyjeva trpělivost a k nimž se pod vlivem ostřelování přiklání stále více místních lidí. Ti údajně stále doufají, že je Rusko přece jen ochrání před útoky ukrajinské armády.

Humanitární krize je podle další ženy, která se svěřila deníku Aktuálně.cz, v Doněcku na spadnutí. „Polovina obchodů zeje prázdnotou. A ty zbývající jsou stále častěji zavřeny, zoufale vázne zásobování," říká účetní Viktorie Vjačenková.

Poměry v milionovém Doněcku prý vedly hodně lidí k útěku. Někteří odcházejí do Ruska, jiní na Ukrajinu - zpravidla za příbuznými. Ale i podle toho, kde mohou sehnat práci.

„Nechceme toho zase tolik. Vlastně jen málo: Aby nás nemusely probouzet výbuchy dělostřeleckých granátů. V mém okolí neznám nikoho, kdo by v této válce fandil Kyjevu či Moskvě. Vnímáme jen to, že nás společně označují za teroristy či proruské separatisty. A tohle prostě nechápeme."

Rovněž ona se ale domnívá, že válka přispívá mezi lidmi na východní Ukrajině vlastně jen k tomu, že se stále více přiklánějí k Rusku. „Dokážeme si proto stále konkrétněji představit svou federativní Doněckou republiku v rámci Ruska. Uživili bychom se tam," nepochybuje Vjačenková.

V zoufalství a strádání přibývá v Doněcku lidí, kteří začínají sympatizovat s Moskvou a doufají v její pomoc. Pokud s tímhle ruský prezident Vladimir Putin (s nechtěným přispěním Kyjeva) počítal, tak mu tento scénář podle generála Jiřího Šedivého vychází přímo dokonale.