Jeden z nedávných veselých komentářů v rubrice Šťastné pondělí věnoval Jindřich Šídlo ironickému popisu jeho zrušené účasti v diskusi TV Barrandov, kterou si měla vyžádat europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

V textu Jak jsem nebyl v televizi s Kateřinou Konečnou se komentátor bavil tím, že TV Barrandov ještě existuje, jak si užíval, když tam pravidelně vystupoval prezident Zeman, jak si v rámci přípravy nakoukal devadesátiminutový rozhovor komunistické předsedkyně na Blesku, a jak se pak dozvěděl o zrušení účasti tím, že mu zrušili objednaný taxík.

Pak se v podobném duchu zamýšlel, proč se ho komunistická předsedkyně tak bojí a připouští, že by se mohl v diskusi dopustit výroku, že její strana vždy stála na straně Moskvy.

„Když si Kateřina Konečná projde seznam svých předchůdců, zjistí, že výsměch, který jí teď tolik vadí, bývá pro komunistické předáky ještě zdaleka tím nejpřívětivějším koncem kariéry,“ uzavřel to.

Novinářka Angelika Bazalová k jeho sarkasmu poznamenala, že Kateřině Konečné třeba vadilo, že by tam Šídlo s Alexandrem Vondrou byli s postojem „musíme hájit Ukrajinu za každou cenu“ v dost výrazné přesilovce.

A pak připomněla, že nechuť debatovat je spíše výsadou názorové strany, ke které se Šídlo počítá. Vzpomínala, jak tu za pandemie vznikl pojem „vědecký konsenzus“, který jakýkoliv odlišný pohled nálepkoval coby antivaxery nebo kloktače sava.

Ona sama se v té době snažila upozorňovat, že svět není tak báječně přehledný, a zažila si s tím mnohem více, než že jí zrušili odvoz taxíkem. Prostor jí byl ochoten dát pouze časopis Reflex, kde tehdy působili Marek Stoniš a Bohumil Pečinka. Součástí Reflexu byl i podcast Prostor X, který moderoval Čestmír Strakatý. A ten si jednou přišel postěžovat, že mu do podcastu odmítají chodit hosté, dokud bude Reflex vydávat články té Bazalové.

Jedním z nich měl být i Martin Buchtík, šéf agentury STEM, který se rovněž zapojil do iniciativy MeSES kolem lékaře Petra Smejkala. Mezioborová skupina pro epidemické situace tehdy vydávala covidová doporučení a k tomu se vydávala za poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, kterým nebyla, než ji ministr pověřil zpětně.

Fotogalerie: - Medaile pro máničky

„Tihle experti stavěli otázku své účasti v rozhovorech pro Reflex jednoznačně – buď my, nebo Bazalová. Je to zábavné protože pan Buchtík je šéfem agentury STEM, která by – jako agentura zkoumající různé společenské biasy – měla být objektivní především. Její šéf se ale během pandemie oficálně přidal na jednu stranu a dokonce byl rozhodnut ‚potírat‘ všechny, kdo náhodou hájili opačný pohled na daný problém. V zásadě touto ‚neformální cestou‘ vyvíjeli tlak na to, aby se mě redakce zbavila a zas bude vše OK. Zdůrazňuji, že neměli přitom vůbec žádný důvod domnívat se, že by Česmír s nimi dělal rozhovor neobjektivně,“ zavzpomínala Angelika Bazalová.

Jindřich Šídlo na text reagoval slovy, že je moc dlouhý a ať se zeptá Martina Buchtíka.

Pointou textu Angeliky Bazalové totiž bylo, že v agentuře STEM, která rezignovala na objektivitu, působí i Jindřich Šídlo.

Správní rada, redakční rada...

Novinář Aleš Borovan upozornil, že tvůrce Šťastného pondělí a jeden z nejznámějších komentátorů politického dění v zemi je současně členem správní rady STEM.

Fotogalerie: - Za demokracii v Rumunsku

Informaci o Šídlově působení v agentuře STEM získaly i ParlamentníListy.cz, a to hned od několika zdrojů. Z obchodního rejstříku navíc vyplývá, že Jindřich Šídlo je současně veden jako „skutečný majitel“ společnosti.

Agentura se představuje slovy, že „Analytický ústav STEM od roku 1990 sleduje a vyhodnocuje trendy, postoje a nálady, které utvářejí českou společnost“. V roce 2015 ale dosavadní s. r. o. změnilo formu na „zapsaný ústav“.

V jeho správní radě je předsedou Jan Hartl a členy Jindřich Šídlo a Petr Václavík. Ředitelem byl Pavel Fischer, prezidentský kandidát a dnešní senátor, kterého 5. května 2018 vystřídal Martin Buchtík, který je ředitelem dodnes. Čtyřicetiletý sociolog se „zabývá tématy spojenými s dynamicky se proměňující společností v širším kontextu a dalšími otázkami, jako je formování veřejného mínění, kvalita života, soudržnost a nerovnosti“.

Jako expert na společnost působil třeba i v týmu Petra Smejkala.

Jindřich Šídlo je kromě působení ve výzkumné agentuře rovněž členem redakční rady Seznam Zpráv, která má řešit koncepční otázky obsahu a rovněž dodržování etického kodexu.

To samozřejmě vyvolává otázky, zda mezi agenturou a webem neexistuje nějaká forma součinnosti, která by ohrozila důvěryhodnost informací Seznam Zpráv i výzkumů STEM.

Tím spíše, že novinář Borovan připomíná, že Jindřich Šídlo má kromě své pozice novinářské celebrity (je jedním z oblíbených hostů České televize, kde hostoval jako zábavná postava i v seriálu Dobré ráno, Brno) a pedagogických aktivit také svůj podcast společně s Janem Dobrovským.

Spolutvůrce Dobrovský & Šídlo a syn někdejšího kancléře prezidenta Havla a ministra obrany Luboše Dobrovského je jako miliardář podnikající v energetice a developmentu považován za velmi vlivného zákulisního hráče české politiky, spojovaného kromě prezidenta Pavla zejména s TOP 09 a hnutím STAN. V letošním volebním roce tedy má svá „želízka v ohni“.

Dobrovský, Šídlo a krajský lídr Pirátů Vladimír Votápek

Agentura STEM Šídlovo působení vysvětluje: „Vlastníkem analytického ústavu STEM Jindřich Šídlo není, protože zapsaný ústav má ze zákona pouze zakladatele a ne vlastníky. A jako skuteční majitelé jsou ze zákona zapsaní členové správní rady, tj. i Jindřich Šídlo. V souladu se zakládací listinou je statutárním, tj. řídicím orgánem, ředitel ústavu Martin Buchtík, který má pravomoc samostatně rozhodovat o činnosti analytického ústavu. Jindřich Šídlo je členem správní rady, která ředitele volí, odvolává a kontroluje jeho nezávislou činnost. Jindřich Šídlo běžné standardy role správní rady nad rámec zákona nijak nepřesahuje. Nepodílí se tak na organizaci našich výzkumů a dalších výzkumných aktivitách STEMu“.

Pojem „skutečný vlastník“ či skutečný majitel je používán v obchodním právu pro osobu, která je koncovým vlastníkem společnosti a má z její obchodní aktivity prospěch. Proto se také v některých zemích volí označení „beneficient“. Česko o definici tohoto pojmu vedlo před několika lety spor s Evropskou unií, jehož výsledkem byla novela zákona č. 37/2021 Sb. v říjnu 2022. Cílem bylo učinit co nejtransparentnějším, které fyzické osoby stojí za nejrůznějšími strukturami ovládajících společností a jiných právnických osob.

Na základě této novely je mezi skutečnými vlastníky uváděna každá fyzická osoba, která ovládá více než čtvrtinu kapitálu, hlasovacích práv nebo zisku v zapsané obchodní společnosti. Mezi ty se počítají třeba i obecně prospěšné společnosti nebo svěřenecké fondy.

Týká se tedy i zapsaných ústavů, což je podle občanského zákoníku právnická osoba, která je „zřízena za účelem provozování společensky nebo hospodářsky prospěšné činnosti, a to takovým způsobem, aby výsledky předmětné činnosti byly každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek“.

Tým s předsudky

Jak připomíná Společnost pro obranu svobody projevu, agentura STEM není při výběru zakázek zcela neutrální. Ona sama s ní udělala zkušenost, když si chtěla objednat a zaplatit průzkum ohledně svobody slova v Česku.

„Odmítl poptávku na realizaci průzkumu o svobodě slova (v řádu statisíců Kč), abychom se později dozvěděli, že to bylo z důvodu nesouhlasu s našimi názory. Vidíme tedy, že rád zaujímá procenzorní postoje a že je správné bias výsledkům průzkumů od STEM nevěřit,“ popisuje Spolek na svém webu.

A připomíná nedávná zjištění, že agentura STEM získala jen za poslední roky 39 900 dolarů z americké „rozvojové“ agentury USAID za účelem „průzkumu postoje Čechů k USA“.

Sociolog Petr Hampl pro ParlamentníListy.cz připouští, že tým ve STEM má zjevně velmi výrazné politické předsudky. „Což vede k tomu, že některá témata jsou preferována, jiná ignorována a výzkumné výstupy jsou občas předkládány veřejnosti s neobjektivními interpretacemi,“ vysvětluje.

Na druhou stranu spolehlivost výzkumu se podle něj neposuzuje podle toho, zda je dělají dobří lidé, ale podle výzkumných metod. „V tom není STEMu co vytknout. Zdá se, že postupují naprosto solidně. Respektive za celou svou dosavadní historii nebyli přistiženi při falšování dat ani ničem podobném,“ dodává.

Je podle něj očekávatelné, že některá média budou STEM preferovat jako zdroj svých dat a není na tom nic špatného, pokud existují i ústavy s jiným zaměřením.

„Připomínám, že na českém trhu působí řádově 20 výzkumných agentur. STEM je pouze jednou z nich,“ dodává Petr Hampl.

Politolog Lukáš Valeš je ale napojením politického komentátora na výzkumnou agenturu překvapen, nebývá to zvykem. „Minimálně se vznáší podezření, jak jsou výzkumy objektivní a jak se s daty pracuje,“ říká. Informace, že tato agentura některé klienty a témata odmítá, je podle něj zajímavým střípkem do mozaiky.

Otazníky o důvěryhodnosti ale podle něj jsou i na druhé straně, na straně média.

Aleš Borovan citoval vyjádření Seznam Zpráv, že „zápis vyplývá z formálního charakteru skutečného majitele v případě ústavů“ a také, že „Jindřich je deset let členem správní rady, který nemá vliv na řízení tohoto ústavu a nepodílí se ani na samotných výzkumech“.

Podle Valeše jde ale o součást širšího problému klesající důvěryhodnosti médií. Na internetu už dnes je možné vytvářet alternativní centra informací.

„Citoval bych zde blogera Vidláka, který v dokumentu České televize řekl paní Svobodové z Respektu zásadní větu: Vám lidi ubývaj, nám rostou,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Valeš.

Nejjednoduší cestou je označovat tato alternativní centra za dezinformace. Zatím se ale podle politologa spíše ukazuje, že tato cesta nefunguje. „Je tu třeba nedávná zkušenost s covidem, kdy byli nálepkováni všichni zastánci jiného než oficiálního výkladu s netopýrem. A teď už i oficiální složky připouštějí, že ti dezinformátoři možná měli v něčem pravdu. A to skutečně otřásá základy toho systému,“ obává se politolog.

Druhou cestou je trpělivě usilovat o důvěryhodnost. Ale tady může být problém, třeba konkrétně v případě Jindřicha Šídla jeho spojení s miliardářem majícím vlastní politické zájmy.

Média hlavního proudu budou muset podle docenta Valeše projít katarzí. „Jak říkal Václav Havel, ve lži se žít nedá,“ uzavírá.

Psali jsme:

Šídlo: Financování českých médií z USA nebylo klíčové

Zahradil (ODS): Šídlo začíná být nervózní jako Kojzar z Rudého práva na podzim ‘89

Jednotka trapnosti – jedno Šídlo. Rajchl, peníze a novináři

Napálený Šídlo. Jen špička neznalosti českých novinářů. Lipovská probrala více