O Fajtovi píše česko-německá kritička umění Noemi Smolik. V souvislosti s ním píše o chamtivosti. Hovoří tak o milionových prémiích, které si sám Fajt vyplácel. Zároveň zmiňuje, že se pod protestní dopis proti odvolání Jiřího Fajta podepsali ředitelé významných světových kulturních institucí. 

Kromě toho Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje i na pochybné smlouvy na měsíční platby 10 tisíc eur jedné mediální společnosti v Berlíně. Rovněž píše o výdajích za externí právní služby. „Ztráta Národní galerie se odhaduje na 30 milionů korun,“ píše autorka textu. 

Původní text ZDE.

Jiřího Fajta kvůli hospodářským pochybením odvolal ministr kultury Antonín Staněk. Za svůj krok byl kritizován, následně pak oznámil rezignaci, kterou nepřijal prezident Miloš Zeman. Ve funkci Staněk skončil nakonec k 31. červenci 2019, resort je však zatím bez ministra. Poslední den v úřadu Staněk vypsal výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Nový ředitel by měl být jmenován do konce února příštího roku.

Podrobnosti o konkurzu jsou na webu, požadují se znalosti v oblasti muzeí a galerií a minimálně tři roky praxe v řídící funkci, ideálně se zkušeností s řízením velké kulturní instituce, tedy nikoli s vedením přímo velké galerijní či muzejní instituce. Přihlášky se mají do prvního kola zasílat do 30. září, ve druhém kole vybraní uchazeči zpracují návrh koncepce NGP do roku 2025 a ministr kultury by poté měl nového ředitele NGP jmenovat do 29. února 2020. Ministerstvo nesdělilo, kdo bude sedět ve výběrové komisi.

Grémium sociální demokracie v době, kdy nejprve z kulturní obce zaznívaly hlasy pro Staňkovo odvolání, uložilo ministrovi vypsat konkurz do konce května. Za několik dní poté ČSSD přiměla Staňka podat demisi a on teprve poté řekl, že nebude vypsáním výběrového řízení splňovat politické zadání a chce konkurz připravit co nejlépe po odborné stránce. Na konci května také uvedl, že podklady pro vypsání konkurzu případně zanechá pro svého nástupce. Ten ale stále znám není, prezident Miloš Zeman chce o nominantovi sociální demokracie Michalu Šmardovi rozhodnout až v polovině srpna.

Spolu s Fajtem Staněk v dubnu odvolal i ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, na oba kvůli hospodaření obou institucí podal trestní oznámení. Na šéfa MUO vypsal konkurz již počátkem července, zástupci Muzea umění Olomouc ale uvedli, že vypsání konkurzu považují za předčasné, Soukupovo odvolání podle nich není platné.

Odvolání obou ředitelů vyvolalo kritiku, část umělecké obce požadovala ministrův odchod z funkce. Staněk nakonec podal demisi, prezident Miloš Zeman ji ale nepřijal. ČSSD na jeho odchodu trvala, premiér Andrej Babiš (ANO) proto na konci května poslal na Hrad návrh na Staňkovo odvolání. Prezident o něm rozhodl až počátkem tohoto týdne. Uváděl, že Staněk by neměl být trestán za to, že odhalil pochybení v institucích zřizovaných ministerstvem a že by se mělo počkat na prošetření podaných trestních oznámení. Fajt ČTK minulý týden řekl, že policie ho od podání trestních oznámení ještě nekontaktovala.

Staněk jako důvod, proč v poslední den svého úřadování na ministerstvu vypsal výběrové řízení, uvedl, že se cítí být zavázán daňovým poplatníkům – tedy, že ve své funkci pracoval i po oznámení své demise. „Budu předávat resort, sice pomyslně, nový ministr zatím jmenován nebyl, v kondici, která, myslím, že je dobrá a já se nemám za co stydět,“ řekl ve středu. Podle něj se během jeho působení na ministerstvu nic „nezametalo pod koberec“. Věří, že i nové vedení bude pokračovat v odhalování „černých děr, penězovodů a kohoutků“.

Staněk během uplynulých dvou měsíců mimořádně rozdělil částky v řádech desítek milionů korun. Počátkem června dostala Národní knihovna šest milionů korun na záchranu knih ohrožených kyselým papírem, v tomtéž měsíci Národní knihovna vydražila díky příspěvku ministerstva za více než 18 milionů korun středověký dokument, jehož vyvolávací cena byla tři miliony – přestože před několika měsíci ministerstvo neposkytlo částku třikrát menší na středověkou listinu, která by ve státních sbírkách podle odborníků měla být spíše. V červenci ministerstvo oznámilo, že bude přispívat na zpřístupnění dokumentů chráněných autorským právem ve veřejných knihovnách. První investice je 10,5 milionu korun a ročně by stát na tento projekt měl dávat 20 až 30 milionů.