„Trvání na jednomyslnosti rozhodování může fungovat jen v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování, to však od ruského útoku na Ukrajinu neplatí,“ uvedl Scholz. Dodal, že obavy menších států ze změny chápe, vyzval k hledání kompromisu.
Podle Scholze se Německo zasazuje o rozšíření Unie o západní Balkán, Ukrajinu, Moldavsko a výhledově Gruzii. Kancléř podotkl, že s 30 či 36 členy bude společenství ale vypadat jinak. „Střed se posouvá směrem na východ. Zvětší se rozdíly mezi státy,“ uvedl Scholz. Zmínil rozdílné hospodářské i sociální podmínky a také politické zájmy. „Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že veto jedné zablokuje všechny ostatní. Navrhl jsem proto, abychom v zahraniční či daňové politice přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř s tím, že změna bude mít důsledky i pro Německo.
Scholz je přesvědčen o tom, že na rozšíření se musí připravovat i sedmadvacítka a po rozšíření se bude v Evropském parlamentu muset nastavit „nová rovnováha“ křesel. V Evropské komisi by podle kancléře měl mít dál každý členský stát svého komisaře či komisařku. Resortů by ale přibývat nemělo, o oblast by se mohli podělit zástupci dvou zemí.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
