Návrh Evropské komise je podle něho nutné důkladně projednat. Své k němu musejí říct všechny členské země, jejich ministři i premiéři. „Já se budu zasazovat o to, aby se vedla opravdová diskuse,“ podotkl Kovač.

Návrh komise spočívá v doplnění současného pravidla, že žádost o azyl má na starost první země, kam uchazeč vstoupí, krizovým mechanismem přerozdělování do dalších států EU. Spouštěn by byl automaticky při vysokém počtu žadatelů v některé členské zemi. Ze systému bude možné se dočasně vyplatit částkou 250 000 eur (6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele.

Ihned ve středu se proti tomuto záměru postavily na pražské schůzce všechny země V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ve čtvrtek návrh odmítly také Lotyšsko a Estonsko. Země odmítající kvóty se stávají terčem kritiky kvůli tomu, že nejsou solidární vůči těm státům, na jejichž území se během migrační krize dostaly i stovky tisíc lidí. Odpůrci kvót upozorňují na to, že uprchlíci obvykle vědí, do kterých zemí míří, a není možné je násilím nutit, aby zůstali v jiném státě.

Kovač v této souvislosti poznamenal, že Chorvatsko chce blíže spolupracovat nejen s Českem, ale se všemi středoevropskými zeměmi. Dodal, že pokud menší země spolupracují, mají sílu ovlivňovat politiku EU a prosazovat vlastní postoje.

Politika rozšíření v oblasti západního Balkánu

K řešení migrační krize i k dalším tématům evropské politiky se Zaorálek s Kovačem vrátí ve druhé půlce svého jednání. Dosud se podle českého ministra zahraničí shodli na tom, že celý region západního Balkánu je pro Evropskou unii strategickou oblastí a zejména v době, kdy Evropa čelí migračnímu tlaku, je nutné ho udržet stabilní. „Obě země se shodujeme v tom, jak je významné podporovat politiku rozšíření v oblasti západního Balkánu,“ podotkl Zaorálek.

Chorvatský ministr se ve čtvrtek večer setkal s předsedou senátu Milanem Štěchem (ČSSD). Dnes jednal s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem i předsedou české vlády Bohuslavem Sobotkou (oba ČSSD). Podle vyjádření úřadu vlády se Kovač s premiérem věnovali možnostem spolupráce v oblasti hospodářství, cestovního ruchu a kultury. Hovořili také o aktivitách menšin žijících na území obou států. Pro Čechy je Chorvatsko dlouhá léta nejoblíbenější turistickou destinací, řada z nich se v zemi usídlila trvale. Česká menšina má i svého zástupce v chorvatském parlamentu.