V závěru tohoto pracovního týdne začala již tradiční Bezpečnostní konference v Mnichově, které se rok co rok účastní politici i zástupci armád. Poprvé akce proběhla v roce 1963. Jednání se tehdy účastnil např. budoucí kancléř Spolkové republiky Německo Helmut Schmidt nebo Henry Kissinger, který loni ve svých sto letech zemřel.

V roce 2007 se této konference poprvé účastnil ruský prezident Vladimir Putin, který tehdy ostře kritizoval USA, EU i Západ obecně a rozčiloval se, že rozšiřování NATO musí skončit. Dal jasně najevo, že spolupráci Ruska se Západem pšenka nepokvete.

Letošním tématem konference je na jedné straně spolupráce, ale na straně druhé i obavy z rozkolu a z případné celosvětové konfrontace, která by v konečném důsledku uškodila všem. Jenže podle pořadatelů konference dnes žijeme také ve světě, ve kterém se někteří světoví aktéři obávají, aby někdo druhý nezískal z případné spolupráce víc než oni sami.

A do takového rozkolu na konferenci se dostaly tři země vedené Francií.

Členské země Evropské unie se shodly na tom, že musí na podporu obrany Ukrajiny ve válce s Ruskem začít vyrábět velké množství dělostřelecké munice. I proto se minulý týden německý kancléř Olaf Scholz zúčastnil slavnostního otevření zbrojní továrny firmy Rheinmetall v Unterluss, která má v Německu chrlit 200 tisíc kusů dělostřelecké munice ročně. Jenže Ukrajina trpí akutním nedostatkem munice již nyní. A to oprávněně. V USA financování ukrajinské obrany blokují republikáni, v Evropské unii zase neschopnost navýšit výrobu zbrojního průmyslu.

Evropská unie slíbila Ukrajině dodat do března jeden milion kusů dělostřelecké munice. Německý ministr obrany Boris Pistorius ovšem prohlásil, že cíl nebude splněn a že je příliš ambiciózní. Dosud EU poskytla Ukrajině pouze třetinu slíbené dodávky.

Proto se členské země unie shodly na tom, že z „válečného“ rozpočtu pro Ukrajinu nakoupí dělostřelecké granáty od států mino unii. S tím ovšem na konferenci v Mnichově důrazně nesouhlasily Francie, Kypr a Řecko. Důvod takové blokace? „Evropští výrobci zbraní potřebují podle francouzské diplomacie objednávky, aby ospravedlnili navýšení své výroby,“ píše zpravodajský server Politico.

V diplomatických kruzích se kvůli tomu v údivu zvedlo nejedno obočí. Francie totiž na konci ledna potvrdila, že povolí nákupy mimo EU, pokud blok nesplní svůj cíl dodat do března jeden milion granátů na Ukrajinu. Už teď je jasné, že svůj slib unie splnit bez nákupů na světovém trhu nemůže. Francie s Kyprem a Řeckem si přesto pevně stojí za svým pohledem na věc.

Francie také neprozradí celkovou částku svých příspěvků Ukrajině v eurech, navzdory tlaku Německa (většina zemí výši podpory zveřejnila). Ač se Francie dříve stavěla do čela podpory Ukrajiny, posílala například bránící se straně rakety SCALP už v době, kdy se Německo zdráhalo poslat své rakety Taurus, nyní upřednostňuje vybudování zbrojního průmyslu v unii a okamžitou podporu Ukrajině označuje za druhotnou. „Je čas, aby EU dotovala výdaje zemí na obranu,“ řekla pro Financial Times k tématu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.