Chudí platí na bohaté, zákony vysávají obyčejné lidi. Pravičák Mach a levičák Ransdorf pohovořili o kolapsu kapitalismu a měli k sobě blíž, než byste čekali

22.01.2016 9:56 | Zprávy

Nůžky mezi superbohatými a většinou populace světa se rozevírají stále rychleji. Podle zjištění nevládní organizace Oxfam jedno procento nejbohatších lidí světa v roce 2015 vlastnilo více majetku než zbylých 99 % populace planety. Toto zjištění je překvapivé i pro autory výzkumu, kteří předpokládali, že se do tohoto stavu poměry dostanou až o rok později.

Chudí platí na bohaté, zákony vysávají obyčejné lidi. Pravičák Mach a levičák Ransdorf pohovořili o kolapsu kapitalismu a měli k sobě blíž, než byste čekali
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf vysvětloval svou tzv. "Švýcarskou kauzu"

Podle některých ekonomů se tento extrémní růst bohatství nejbohatší skupiny obyvatel negativně projevuje v globální ekonomice, kde může způsobovat finanční krize nebo krachy bank, ale promítá se i do ekonomik národních států. Zrychlování růstu rozdílů pozoruje i europoslanec za KSČM Miroslav Ransdorf, podle nějž mělo v roce 1978 jedno procento nejbohatších Američanů 8,99 % podíl na národním majetku USA, o třicet let později totéž jedno procento vlastnilo 23,5 %. Za tu dobu se tedy podíl tohoto jednoho procenta na národním majetku ztrojnásobil. „To znamená, že se změnila i struktura poptávky, struktura bohatství a chtěl bych říct, že nerovnost podle dostupných analýz je jedním ze spouštěčů ekonomické krize. Tato politika rostoucí nerovnosti tedy vedla k rizikům, pokud jde o stabilitu hospodářství, a přispěla k rozpoutání hospodářské krize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Miroslav Ransdorf.

Ransdorf: Kapitalistický svět brání novým technologiím

To, že se zmíněný proces zrychluje, je velmi riskantní věc i proto, že 85 % pracovních míst je dnes ohroženo. Miroslav Ransdorf to zdůvodňuje předpokladem, podle kterého by k tomu došlo, pokud by se důsledně uplatnily všechny současné progresivní technologie jako IT, materiálové technologie a nanotechnologie. „Takový pokles počtu pracovních míst by konstrukce společnosti nevydržela, proto se dnešní kapitalistický svět brání většímu přívalu zásadních inovací. Nedošlo k tomu, že by přišla nová technologická vlna, protože toto riziko ztráty pracovních míst je spojené s principem dominance soukromého zisku. Jakmile by se ale změnila struktura společnosti, bylo by možné řadu těchto inovací uplatnit. Dnes máme před sebou rozpor mezi produktivními silami a produkčními vztahy, jak o tom mluví marxismus, a rýsuje se potřeba změnit společnost tak, aby bylo možné vytvářet pracovní místa na bázi služeb. To je možné jen vzhledem k tomu, jak ohromně narostla produktivita práce za předpokladu, že nebude dominovat vysloveně soukromý zisk. Nejde o to soukromý zisk odstranit, ale zajistit, aby nedominoval,“ uvedl Ransdorf.

Mach: Babiš má 40 miliard. To je milionkrát víc než majetek sedmi procent nejchudších

Europoslanec Petr Mach ze Strany svobodných občanů vidí v globální ekonomice tytéž děje, jaké se projevují v České republice. „Například u nás má jediný člověk, Andrej Babiš, majetek odhadem 40 miliard. To je milionkrát více, než jaký je souhrnný majetek sedmi procent nejchudších domácností! A čím to je? Přibývá zákonů, které sypou peníze do kapes bohatých a tahají je z kapes chudých. V důsledku toho se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými,“ kritizuje situaci v Česku europoslanec Mach. Příkladem jsou podle něj evropské dotace, které směřují hlavně k bohatým (viz Babišovo Čapí hnízdo) a jsou placeny z daní chudých (DPH). „Příkladem je povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, na kterém vydělává Babiš a doplácí na něj všichni, kdo platí drahou naftu, i zvýhodněné solární panely, skrze které do kapes solárních baronů přispívají všichni skrze zvýšené ceny elektřiny,“ doplňuje Mach.

Západní země prý nemají skutečný růstový potenciál

Při úvahách o eliminaci uvedených trendů se mluví o určitém typu regulace nárůstu bohatství malé skupiny lidí. „Takovou regulaci mohou provádět buď národní státy samy, nebo nadnárodní společenství typu EU, NAFTA, ASEAN, BRICS a další. Jediné z těchto vyjmenovaných uskupení se do určitých typů regulací pustilo a jedná se o nově rozvíjející se ekonomiky uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Evropská unie chtěla po krizi z roku 2008 nejprve vytvořit svoji ratingovou agenturu, protože všechny tyto agentury, které ovlivňují chod globálních trhů, se nacházejí v USA, ale nakonec se od tohoto plánu upustilo,“ uvádí na svém blogu poslanec KSČM Jan Klán.

I podle Miroslava Ransdorfa je důležité, aby došlo k určité regulaci finančního světa: „Domnívám se, že je důležité také to, aby byly zdaněny spekulativní finanční toky. Dnes jde prakticky jen patnáct procent všech investic do produktivní sféry a zbytek míří na spekulace. Vyjádřil se tak dokonce šéf ekonomického týmu Baracka Obamy, podle nějž prý západní země nemají skutečný růstový potenciál a jediná šance, jak generovat růst, je vytvářet spekulativní bubliny. Ty ale po určité době splasknou a mohou mít různou podobu, například finanční krize,“ řekl Miroslav Ransdorf.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Pořád se přetřásá jen pomoc Ukrajině

Co ale stejně intenzivně řešit to, aby válka skončila? Nemyslíte, že to by byla pro Ukrajinu ta největší pomoc? A řeší to někdo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

20:37 Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

Premiér Fiala se na podzim smál, když poslanec Vladimír Zlínský vznesl interpelaci, zda vláda nějak …