Podle Tkačeva provedly po poklesu cen ropy v roce 2014 a zároveň po zasažení země západními sankcemi ruské úřady „působivé úpravy“. Ekonom píše, že Rusko v reakci na tento dvojitý šok snížilo svůj rozpočet a po vyčerpání rezervního fondu do roku 2017 začalo hromadit státní rezervy.

Ukazatel závislosti rozpočtu na produkci a vývozu ropy a zemního plynu podle ekonoma snížil z 10 % HDP v letech 2009–2016 na 5,8–5,9 % HDP v návrhu rozpočtu na období 2020–2022.

Konsolidace rozpočtu pak v Rusku pokračovala od roku 2015 do roku 2018. Mezitím se rozpočtový schodek ve výši 3,4 % HDP (2016) transformoval na rozpočtový přebytek 2,6 % HDP (2018), zatímco úspory v cizích měnách ve Fondu národního bohatství (NWF) a na vládních účtech v Ruské centrální bance (CBR) dosáhly do konce září 2019 výše 133 miliard USD (to je téměř 8 % ruského HDP).

Vývoj rozpočtového přebytku Ruska od roku 2012 s výhledem do roku 2022 (v procentech ruského HDP):

Zdroj: Ivan Tkačev, https://www.ridl.io/en/russia-s-new-budget-are-there-any-development-incentives/?fbclid=IwAR1X_sD4uIKRh8Bqwau-NMI-Jq4Y1_ZG597FCfv3o2K3DMURM5JYgORjCnA

Dále Tkačev hodnotí, že do poloviny roku 2019 Rusko dosáhlo vzácných úspěchů mezi svými vrstevníky na rozvíjejících se trzích. Mířil tím k tomu, že veřejný dluh této země byl plně pokryt veřejnými úsporami. Rusko tedy v současnosti nemá čistý veřejný dluh.

Tyto úspěchy v oblasti veřejných financí se ovšem neodrážejí do hospodářského růstu. Podle předpovědí mezinárodních ratingových agentur, hospodářských institucí a samotné ruské vlády, dosáhne růst HDP v roce 2019 pouze něco mezi jedním až 1,3 %, zatímco potenciální růst se bude pohybovat v rozmezí 1,5-2 %. Jednou z možných reakcí je dle Tkačeva proticyklická politika, tj. zvýšení výdajů za účelem posílení hospodářského růstu. I přesto ale ruské ministerstvo financí tvrdí, že nový rozpočet vytvoří ekonomické pobídky.

Ministerstvo zdůraznilo, že „výdaje federálního rozpočtu se během příštích tří let zvýší“. To sice platí o nominálních výdajích, které vzrostou o 1,9 % v roce 2020 (ve srovnání s odhadovanými výdaji v roce 2019), o 5,8 % v roce 2021 (proti roku 2020) a 5,5 % v roce 2022 (proti roku 2021); co však již ministerstvo opomíjí je, že v ruských dějinách nebyl téměř žádný rok, kdy výdaje v nominálních hodnotách rublů skutečně poklesly, za což může především inflace, i když v poslední době klesla na 3-4 %.

Ekonom se rozhodl odhadnout příjmy a výdaje s přihlédnutím k inflaci a převedl je na stálé ceny v roce 2018. Průměrný roční index spotřebitelských cen pak použil jak deflátor. Ukázalo se, že se ve stálých cenách federální výdaje do roku 2022 zvýší ve srovnání s rokem 2020 pouze o 3,2 %. V reálných hodnotách budou vládní výdaje růst pomaleji než ruský HDP za dobu tří let.

Ruské vládní výdaje v reálných hodnotách (biliony rublů) :

Výdaje při konstantních cenách z roku 2018 jsou označeny modře, oranžová křivka grafu znázorňuje současnou cenovou hladinu. Zdroj: Ivan Tkačev, https://www.ridl.io/en/russia-s-new-budget-are-there-any-development-incentives/?fbclid=IwAR1X_sD4uIKRh8Bqwau-NMI-Jq4Y1_ZG597FCfv3o2K3DMURM5JYgORjCnA

Tkačev vysvětluje, že to tedy znamená, že vládní výdaje reálně nedosáhnou tempa růstu HDP ani za scénáře pesimistického růstu. Do roku 2022 budou výdaje v reálných hodnotách téměř 5 % pod úrovní roku 2014.

Podobně budou klesat i nominální výdaje federálního rozpočtu, tedy ze 17,7 % v roce 2019 na 16,9 % do roku 2022. Pro srovnání, v letech 2012–2016 činily vládní výdaje 18-19 % HDP ročně.

Ruské příjmy a výdaje v procentech HDP:

Příjmy jsou vyjádřeny modrou křivkou, výdaje oranžovou. Zdroj: Ivan Tkačev, https://www.ridl.io/en/russia-s-new-budget-are-there-any-development-incentives/?fbclid=IwAR1X_sD4uIKRh8Bqwau-NMI-Jq4Y1_ZG597FCfv3o2K3DMURM5JYgORjCnA

Podle ekonoma se ukazuje, že z hlediska celkových vládních výdajů nedochází k výraznému nárůstu fiskálních ekonomických pobídek. Připomíná rovněž, že vládní výdaje v Rusku (v procentech HDP) jsou mnohem nižší, než je tomu i v zemích OECD.

Rusko se v poslední době kromě vládních výdajů rozhodlo zaměřit i na růst svých zlatých rezerv, jak to činí i jiné země v Evropě. Země v posledním desetiletí hodnotu rezerv tohoto drahého kovu dokonce ztrojnásobila. V minulém roce hodnota ruského zlata vyskočila o 42 % až na 109,5 miliardy dolarů. Zlato tak nyní tvoří největší podíl na celkových ruských rezervách od roku 2000.