Není to ale jen prezident Pavel nebo premiér Fiala. Ve stejném pozitivním duchu hovoří i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který se domnívá, že nálada Čechů je horší, než jaké by odpovídal stav společnosti. Startovní pozice České republiky do budoucna je podle Vystrčila velmi dobrá, ze společnosti se však vytrácí životní spokojenost. Ve společnosti podle předsedy Senátu posilují populisté a extremisté. 

„Je to šéf Senátu, tak by se měl inspirovat šéfkou sněmovny a neříct ani slovo. To by byla jeho největší služba národu,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz k obsahu Vystrčilova adventního projevu k národu komentátor Petr Holec.

Životní úroveň českých občanů ve smyslu „nemáte si na co stěžovat“ ale komentují i jiné veřejně činné osoby.

„Nespokojenost mezi lidmi je trochu přemrštěná a neodpovídá reálnému stavu ekonomiky a společnosti,“ napsala na sociální síť X Dana Drábová. Dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vytáhla data ČSÚ, podle kterých je u nás příjmovou chudobou ohroženo „jen“ 9,8 % obyvatel, což je v rámci EU jedna z nejnižších hodnot. 

Během energetické krize se však podle Seznam Zpráv podíl českých domácností, které byly ohroženy energetickou chudobou, dostal skoro na 25 %. Procento ohrožených nějakým typem chudoby závratně roste ve chvíli, kdy je člověk na uživení domácnosti sám. Jde tedy typicky o matky samoživitelky nebo o ovdovělé seniory. 

Nespokojenost mezi lidmi je trochu přemrštěná a neodpovídá reálnému stavu ekonomiky a společnosti. Ale tak už to bývá.
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.

— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) December 30, 2024

Na dotaz občana, zda je 9,8 % obyvatel ohrožených chudobou málo, Drábová reagovala slovy: „Až extrémně málo. Sociální stát funguje.“ 

Pravdu mají vládní představitelé v tom, že letos rostly mzdy. Ekonom Lukáš Kovanda ale zasazuje čísla do kontextu: „Navzdory letošnímu růstu jsou české reálné mzdy stále pod úrovní roku 2019. A jako jediné v zemích Visegrádské čtyřky se propadají.“

Navzdory letošnímu růstu jsou české reálné mzdy stále pod úrovní roku 2019. A jako jediné v zemích Visegrádské čtyřky se propadají...

Vývoj reálných mezd od 4. čtvrtletí 2019 do 2. čtvrtletí 2024 podle OECD (v %):
1. Polsko +9,4
2. Maďarsko +9,3
3. Slovensko +2,5
4. Česko –4,3

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 22, 2024

K výrokům vládních představitelů a prezidenta Petra Pavla o životní úrovni Čechů se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil ekonom Vladimír Pikora, majitel Pikora Invest. „Vždy záleží, k čemu vztahujeme, že se ‚máme dobře‘. Když to budeme vztahovat k Africe, tak se máme dobře, ale když to budeme vztahovat k západní Evropě, se kterou se chceme porovnávat, tak se samozřejmě máme špatně,“ řekl. Podle Pikory je důvodem to, že cenová hladina v Česku se pohybuje na úrovni sousedního Německa, ale mzdy jsou u nás daleko nižší, někdy až násobně. Dalším problémem jsou podle něj příliš drahé energie. To vše přispělo k rozevření nůžek mezi obyčejnými lidmi a skupinou, která má výrazně nadprůměrné příjmy. Pro všechny totiž platí, že protopí a prosvítí podobné částky a jíst musí také každý. Po zaplacení dalších nákladů (např. za bydlení) se většina obyvatel ocitá v situaci, kdy neuspoří vůbec nic, nebo jen minimální částku. To je v kontrastu s vysokopříjmovou skupinou, která má každý měsíc výrazné přebytky.  

„Domácností, které neušetří vůbec nic, je u nás podle průzkumů něco mezi třetinou, některé průzkumy říkají až k polovině. A když žije člověk od výplaty k výplatě, tak mu nemůžete říkat, že se má dobře. Zvlášť, když si uvědomíme, že jsme tu měli několik let, kdy klesaly reálné mzdy,“ řekl Pikora. Zatímco bohatší lidé tedy mohou mít pocit, že se nic nezměnilo, spoustu jejich spoluobčanů drtí ohromné ceny nájmů a energií.

Je tedy relevantní to již zmíněné číslo 9,8 % obyvatel, kteří jsou podle statistiků ohroženi chudobou? „Je velký problém s tím, co to znamená být ohrožen chudobou,“ říká Vladimír Pikora. Podle něj to rozhodně neznamená, že by ekonomické problémy měla „jen“ desetina obyvatel a mnohem větší vypovídající hodnotu má to, kolik domácností je schopno každý měsíc ušetřit nějaké peníze. „Já jsem vlastně překvapen, že paní Drábové připadne, že 10 % je málo právě proto, že si říkáme, že tedy žijeme v tom sociálním státu. Žijeme ve vyspělém světě. Přijde mi, že 10 % je z tohoto pohledu hodně. Je tam samozřejmě důležité uvést ještě to mezinárodní srovnání, které nám vychází dobře,“ poznamenává Pikora s odkazem na skutečnost, že zmíněná hodnota je v rámci Evropy jedna z nejnižších, nebo dokonce nejnižší. Problém ale Pikora spatřuje v metodice, která se mezi jednotlivými zeměmi může lišit, a tím pádem některé státy opticky zvýhodňovat.

„Ve chvíli, kdy vám říkají, že důchod mít nebudete, musíte si na něj spořit, a vy jim řeknete: ‚já nemám z čeho‘, tak to je přece chudoba, ne?“ ptá se Pikora. Výsledky z dotazníkových šetření na téma kolik toho Češi měsíčně ušetří, podle něj ukazují na to, že od výplaty k výplatě jde zhruba třetina lidí. Vladimír Pikora se domnívá, že nás čeká další prodlužování věku odchodu do důchodu. Nyní se díky vládní reformě bude věk odchodu do penze posouvat na 67 let. Na otázku, jestli se dočkáme toho, že budou do důchodu lidé odcházet třeba v 70 letech, Pikora odpověděl: „Jsem o tom přesvědčený“. 

Ke slovům vládních představitelů a prezidenta Petra Pavla se vyjádřil pro ParlamentníListy.cz i komentátor Petr Holec: „Totálně jim chybí kontakt s realitou. Myslím, že jsme se vrátili do husákovské doby, těsně před pád totality, kdy i tehdy totalitní moc předstírala, že se máme lépe, než jsme se měli. Akorát, že všichni viděli, že jsme se měli mnohem hůř, než nám tvrdila naše vláda. Stačilo vyjet na západ od hranic.“ Podle Holce je to dnes lepší v tom, že nemusíme vyjíždět na západ od hranic, abychom viděli skutečný stav věcí. Všechny ekonomické ukazatele podle něj hovoří v neprospěch vlády, za kterou jde ekonomická stagnace, deindustrializace, třetinové zchudnutí obyvatel a růst daní. „Vláda spolu s vládním prezidentem vyhlásila celonárodní politiku optimismu. Je to podobné jako v Severní Koreji nebo kdysi v komunistickém Československu, kdy se realita obrátí naruby a vytvoří se opačný dojem,“ říká komentátor.

Argumenty typu rostoucích reálných mezd vyvrací Holec s tím, že jsme stále na úrovni let dávno minulých. „V podstatě máme politiku hrdého návratu do minulosti. Jestliže je pro ně úspěch to, že na začátku roku 2025 jsme v roce 2017, tak potom jsme skutečně zpátky v komunismu,“ podotkl. Vyjádřil se i ke slovům Dany Drábové o tom, že český sociální stát funguje: „I ona lže. Jestli to neví, tak je to smutné při tom, jakou funkci zastává. Měla by umět číst statistiky. A ta statistika je v Česku velmi problematická, protože na první pohled vypadá líbivě, ale problém je v tom, že my máme těsně nad hranicí chudoby nemalou část společnosti, která se té chudobě velmi blíží. My jsme dost rovnostářská společnost a máme relativně nízké platy.“ Podle Holce je těsně nad hranicí statisické chudoby mnoho lidí, kteří jsou chudí reálně. Problémem Česka je podle komentátora to, že ačkoli jsme podle HDP na hlavu předstihli leckteré západní státy, i ve srovnání s nimi zůstávají naše příjmy nízké.

Psali jsme:

Drž hubu a plav! Zbořil našel Fialu ve starém filmu

Když prezident zavelí, musí ven všechno. Bývalý šéf z CIA promluvil

Český letecký výrobce PBS Group si získává Americký trh

Odkud? Do německých voleb přitekly nečekané peníze