Podle ruského serveru The Moscow Times se zdá, že Čína změnila svůj postoj a poprvé se nezdržela hlasování při rozhodování o dokumentech v OSN, které obsahují podobně silné formulace ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Naopak Čína podpořila kolektivní usnesení Valného shromáždění OSN, které označuje Rusko za „agresora“.

Ruský server čerpal z informací zveřejněných islandským zastupitelstvím při příležitosti 77. zasedání Valného shromáždění OSN (United Nations General Assembly, UNG77) – každoročním setkání zástupců všech členských států OSN, které se koná v New Yorku a diskutuje se o globálních otázkách a příjímání rozhodnutí týkajících se mezinárodní politiky, bezpečnosti a rozvoje.

„Dnes UNG77 přijala rezoluci o „Spolupráci mezi OSN a Radou Evropy“ se 122 hlasy. Děkujeme našim spolupořadatelům a členům OSN za jejich podporu,“ stojí ve tweetu od islandského zastupitelstva.

Today #UNGA77 adopted resolution on "Cooperation between @UN and the @coe" with 1?2?2? votes. We thank our co-facilitators @irishmissionun and UN members for their support ?? pic.twitter.com/AL1NBpSRin

— Iceland at UN ???? (@IcelandUN) April 26, 2023

Pro dokument s kódem A/77/L.65 hlasovalo 122 zemí včetně Číny. Hlasování se nezúčastnilo zemí 18 a proti jich bylo pět. Mezi nimi Sýrie, Nikaragua, Ruská federace, Demokratická republika Kongo a Bělorusko. Hlasování proběhlo 26. dubna 2023 před čtvrtou odpoledne.

Rezoluce o spolupráci OSN a Rady Evropy obsahuje označení Ruska jakožto „agresora“, vyzývá k nápravě škod způsobených obětem války na Ukrajině způsobené Ruskem a také k „postavení před soud všech, kdo se provinili porušením norem mezinárodního práva“. Dále dokument obsahuje i část o „bezprecedentních výzvách“, jimž Evropa v současnosti čelí, důsledkem ruské agrese vůči Ukrajině a dříve i vůči Gruzii.

The Moscow Times se zmiňuje i o tom, že pro rezoluci hlasovaly i další bývalé republiky Sovětského svazu jako třeba Kazachstán, Turkmenistán nebo Arménie. Dokument podpořily i „přátelské“ státy Ruska – Indie, Brazílie a Turecko.

Serhij Kislica, zástupce Ukrajiny v OSN po schválení dokumentu uvedl, že ruští diplomaté usilovali o odstranění formulace se slovem „agrese“ z rezoluce. Tito diplomaté jako důvod uvedli „zpolitizovanost“ odstavce dokumentu, který „nemá s otázkami rezoluce nic společného“. Zástupce Ruska v OSN Vasilij Něbenzja autorům rezoluce připomíná, že „agresi NATO proti bývalé Jugoslávii také ignorovala“ a „o osm let staré válce Ukrajiny proti obyvatelům Donbasu záměrně mlčí už osm let“.