Na britském serveru The Guardian vyšel včera článek, ve kterém kritizují britské dvoření se Číně před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který přiletěl dnes kolem poledne. „Kritici namítají, že Cameronova vláda možná přeceňuje ekonomické benefity svojí strategie ‚zlaté dekády‘ s Čínou a hrubě podceňuje její strategickou cenu v podobě infrastrukturální závislosti na Pekingu a znepřátelení si USA a dalších západních spojenců.“

Poukazuje především na kontrast mezi návštěvou čínského prezidenta v USA a jeho současnou návštěvou ve Velké Británii. Před jeho příjezdem do Washingtonu vyhrožoval Barack Obama, že uvalí na Čínu sankce, jako odplatu za čínské kybernetické útoky na americké firmy. Velká Británie mezitím působí, jako by se připravovala na druhé oslavy nového roku.

„Myslím si, že Washington chce po Velké Británii, aby k Pekingu přistupovala vyrovnaně,“ řekla Heather Conleyová, bývalá náměstkyně amerického ministra zahraničí. „Oceňujeme ekonomickou důležitost tohoto vztahu, pokud však nebude existovat hodnotová rovnováha, na které lpí západní komunita, tento projekt dlouho nevydrží.“

Mezitím však do Číny plánuje letět i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Ti však zatím neplánují Číně otevřít dveře i do citlivějších částí své infrastruktury, jakými jsou železnice a jaderné elektrárny.

Britský premiér tedy velmi riskuje, jelikož se snaží stát nejlepším přítelem celku, jež má velmi odlišný pohled na svět. „To je obzvlášť pravdivé, pokud dojde k růstu napětí mezí Čínou a USA v Tichém oceánu,“ tvrdí francouzský odborník na mezinárodní vztahy Phillippe Le Corre. „Pokud dojde ke zhoršení napětí, Velká Británie může být donucena k tomu, že si bude muset vybrat mezi Čínou a USA.“

A jak to vypadá v samotné Velké Británii? Všude červené koberce, červené vlajky, červené šaty britské ministryně vnitra Theresy Mayové, salvy z děl, salvy z pušek. Čínský prezident si potřásl rukou s britskou královnou, nasedli spolu do zlatého kočáru Diamond Jubilee a za salutování britských vojáků odjeli vstříc Buckinghamskému paláci, kde je přívítala britská čestná stráž, jejíž kapitán vynášel rozkazy v mandarínštině.

Do toho spousta vítajících demonstrantů s čínskými vlajkami, čínsky psanými transparenty, všude spousty vítajících Číňanů. Mezi nimi jsou však i lidé s transparenty „Svobodu Tibetu“ či „Konec autokracii“, kteří jsou toho názoru, že celá ta paráda je zaplacená čínskou ambasádou.

Na BBC se však bojí toho, že dosavadní britský přístup vůči čínskému prezidentovi je až příliš podlézavý. „Britská vláda nyní říká Číně ‚Chceme být tvůj nejlepší kamarád a uděláme pro to cokoliv.‘ No, když se chováte jako slintající štěně, dopadne to tak, že vás uvážou na vodítko. Čína nerespektuje ty, kteří se jí snaží podlézat.“ Celé je to o penězích a Čína je má, Velká Británie ji dokonce zřejmě nechá i postavit jaderné elektrárny. Problém však je, co za to bude Čína chtít a čeho se Británie bude ochotná vzdát, jelikož obě země fungují na odlišných principech.

Zároveň také Davida Camerona čeká nepřijemná diskuze s čínským prezidentem o cenách oceli, jelikož čínská konkurenční ocel za velmi nízké ceny dokázala připravit o práci mnoho britských dělníků.