Veřejnou debatou po dlouhé době výrazně proběhla tematika Romů. Jsou nepřizpůsobiví? Anebo jde o předsudky či dokonce rasismus? Ostré reakce médií a některých činitelů vládní administrativy vyvolala slova místostarostky Moravské Ostravy a Přívozu Aleny Pataky (ANO). Na základě mediálního tlaku se později za své výroky omluvila.

Diskusi se nyní svým pohledem snaží umírnit ombudsman Stanislav Křeček, podle jehož pohledu je třeba se nad výroky ostravské političky zamyslet a v některých věcech uznat, že má pravdu.

O co v kauze jde? Regionální politička v rozhovoru pro místní server Okraj.cz vyjádřila přesvědčení, že se mentalita Romů od 13. století nezměnila, protože jsou jinak geneticky vybaveni než většinová česká populace. To podle Pataky vede mimo jiné i k obecně špatným výsledkům romských žáků ve školách, protože nemají v genech zakořeněnu touhu po vzdělání.

„Mentalita Romů se od 13. století nezměnila, protože jsou geneticky vybaveni úplně jinak. Oni nemají cíl ve svém životě se vzdělávat. Oni mají úplně jiné cíle. Kočovnictví, které v nich bylo zaseto někde v Indii, určitým způsobem přetrvává,“ řekla politička. 

Většina romských žáků podle jejích slov končí se svou snahou o vzdělávání v sedmé třídě základní školy. „Až někdo půjde po sociologické stránce do hloubky této skupiny obyvatel, aby pochopil jejich mentalitu, tak si uvědomí, že v sedmé třídě pro ně končí určitým způsobem cíl vzdělávání. Jsou to menší jednotky nebo desítky žáků, kteří chtějí jít dál. Vezměte si, kolik let tady jsou, a oni se nezařadili do společnosti,“ řekla Alena Pataky.

Po sedmé či osmé třídě prý romští žáci už školu opouštějí, protože mají nadále problémy s docházkou. Uvedla příklady dvou základních škol z jejího obvodu, kde takto skončí až polovina žáků. „Jak je chcete přinutit, aby ji dodělali? Motivace není ani u rodičů. Když rodičům řeknete, že mají nadané dítě, že by mohlo jít dál, tak vás pošlou do háje,“ uvedla. 

Zastupitelka Moravské Ostravy za své výroky sklidila kritiku ze strany mnohých romských aktivistů, vládní zmocněnkyně pro záležitosti Romů Lucie Fukové a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, ale také od předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Jak jsme již uvedli, Alena Pataky je zastupitelkou právě za ANO.

Ombudsman Stanislav Křeček ve svém textu pro ParlamentníListy.cz upozorňuje, že bychom se měli na věc dívat střízlivě a nenechat se svazovat politickou korektností. Pataky se podle jeho mínění v některých svých tvrzeních mýlí, ale v jiných má naopak pravdu. Doktor Křeček také vyzdvihuje, že si Romové dovedli po celá staletí v Evropě zachovat vlastní kulturu a zvyky. 

Fotogalerie: - Polévka od primátora

Je přesvědčen o tom, že pokud reakcí na podobné výroky budou do budoucna jen obvinění z rasismu ze strany romských aktivistů, těžko se pak mohou setkat s porozuměním ze strany veřejnosti.

„Výroky paní Pataky nejsou nepravdivé, vycházejí ze zkušenosti její – a jak se ukazuje na sociálních sítích – i mnoha dalších občanů, nejsou urážlivé obecně, urážející je jen skutečnost, že takovýto stav může u nás dosud existovat,“ píše doktor Křeček pro ParlamentníListy.cz.

CELÝ ČLÁNEK JUDR. STANISLAVA KŘEČKA:

Kauza paní Pataky

Napíšete-li, že Vietnamci jsou pracovití, jistě s tím bude většina občanů souhlasit  i kdyby třeba neznali jediného Vietnamce. Ale to samozřejmě neznamená, že by neexistoval líný Vietnamec a každý tomu tak rozumí. S Romy je to jiné. Když v nedávném televizním pořadu předseda Občanského sdružení majitelů domů pan Krček řekl, že Romové patří k nejhorším nájemníkům, strhla se z části publika bouře „antirasistického“ nesouhlas, a to přesto, že z tohoto výroku nikterak neplyne, že by neexistovali slušní nájemci a dobří sousedé. Samotná moderátorka jej napomenula, že nelze posuzovat obecně, ale je třeba zkoumat každého jednotlivce zvlášť. Není tomu tak. Něco jako obecná lidská zkušenost existuje a bez ní žijí jen děti. 

A to je případ paní Aleny Pataky, místostarostky centrálního ostravského obvodu, která před několika dny poskytla rozhovor lokálnímu serveru Okraj.cz. Pataky mluví o segregaci ve školství v jejím obvodu a o Romech mimo jiné řekla, že jejich mentalita se od 13. století nezměnila, protože jsou geneticky vybaveni úplně jinak, nemají cíl se vzdělávat a přetrvává u nich kočovnictví. Uvedla, že po přeřazení do nesegregovaných škol by romští školáci tempo nezvládli a zajištění školního autobusu pro rozvoz by bylo drahé. Jakkoliv se její sdělení týkala jen výchovy dětí, reakce veřejnosti přešla k obecné problematice soužití většinové společnosti s Romy. A neměli bychom to celé podceňovat. S paní Pataky je třeba v mnohém nesouhlasit, jistě není pravdou, že by se romská mentalita od třináctého věku nezměnila a že v nich je zakotveno kořistnictví. Ale, žel, obvyklá, málo přiměřená  reakce některých romských představitelů, bez špetky sebereflexe, dávají u veřejnosti jejím slovům širší význam. Je třeba konečně přestat s tou nesmyslnou politickou korektností.

Ombudsman Stanislav Křeček

Romové jsou úžasný národ: Přes všechna utrpení a pronásledování v minulosti si udrželi svoji kulturu, své zvyky, ale především svůj jazyk, což se, pokud vím, v Evropě podařilo pouze Židům. Možná i proto antisemitismus a anticiganismus mají mnoho společného. Ale, žel, mnozí z nich jsou nadáni vlastnostmi, které jejich soužití s většinovou společností komplikuje. Především neschopnost se sjednotit a formulovat své požadavky. Zabývám se politikou bydlení třicet let, po tutéž dobu slyším stížnosti na úroveň bydlení Romů, ale nikdy jsem neslyšel od nich samých nějaký návrh řešení jejich situace. Je to ve veřejném pořádku, zaměstnávání Romů, nebo školství snad jiné? Postačí, abychom srovnali romskou a vietnamskou komunitu abychom viděli, že u Romů touha po vzdělávání jejich dětí rozhodně není prioritou. Neposílání romských dětí rodiči do školy a předčasné ukončení jejich jinak povinné školní docházky jsou statistickou realitou. Co tedy ti představitelé Romů vlastně dělají?

Nářky nad výsledky voleb, naposledy do Evropského parlamentu, kam po desetiletí tentokráte nebyl zvolen žádný Rom a konečně tytéž nářky nad jakýmkoliv výsledkem voleb u nás, jsou jen důsledkem této skutečnosti, nikoliv rasistických stereotypů nebo diskriminace. 

Místopředseda Rady pro záležitosti romské menšiny Marián Dancso napsal, že výroky paní Pateky „jsou nepravdivé a hluboce urážlivé. Namísto podpory rasistickým stereotypům, bychom měli společně usilovat o aktivní přístup, který vychází z respektu k lidským právům a snahy o spravedlivější společnost?“ Pokud budou romští představitelé takto reagovat na každou zmínku o Romech, budeme se v budoucnu setkávat jen s malým porozuměním. Výroky paní Pataky nejsou nepravdivé, vycházejí ze zkušenosti její – a jak se ukazuje na sociálních sítích – i mnoha dalších občanů, nejsou urážlivé obecně, urážející je jen skutečnost, že takovýto stav může u nás dosud existovat. A pokud jde o lidská práva, je zde deklarována naše schopnost přetvořit každé jednání v lidská práva. Lidé v obcích trpících ze strany „problémových obyvatel“ žádná práva nemají?

Vytvořili jsme nárokovou společnost, ve které je řada občanů a i někteří Romové, dobře zabydlena. Ale jejich představitelé si navykli hovořit s většinovou společností jen jazykem rasismu, segregace a diskriminace. A to škodí, jak ukazuje reakce na výroky Aleny Pataky, náladě v celé společnosti a samozřejmě i Romům především.

Psali jsme:

Nechce se jim bránit vlast, vozí se v luxusních autech. Křeček ostře o Plzni

Ombudsman Křeček k případu Vladimíra Kapala: Dopis jsem dostal. Je třeba se zamyslet

„Lidi tu nechtějí nikoho než Čechy.“ Petr Honzejk je z toho už zoufalý

Evropa je moc bílá, myslí si Evropská rada pro zahraniční vztahy. A chce to změnit