Tato skutečnost však prý není hlavním zdrojem nervozity, která doprovází začínající volby do unijního parlamentu. Obavy budí především vývoj na okrajích politického spektra, zejména pak pohled na růst preferencí euroskeptických kritiků Evropské unie.

Například Stephen Bannon, bývalý stratég současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, se snaží „trumpizovat“ i Evropu a doufá prý, že eurovolby přinesou „zemětřesení“, jež vynese do popředí odpůrce Unie. Jiní zase hovoří s obavami o „osudové volbě“ či o „boji za duši Evropy“.

Bezesporu s největší změnou se bude potýkat Velká Británie, kde by prý měla zvítězit euroskeptická Strana pro Brexit Nigela Farage, následovaná jindy okrajovými liberály, zastánci Unie. Na ostrovech se eurovolby fakticky stanou druhým referendem o odchodu z EU.

A klidní rozhodně nejsou ani středoví politici ve Francii, Itálii, Německu a jinde. V celé řadě zemí Unie se podle serveru očekává vzestup stran, které vládnoucí elita spolu s médii označuje za antiimigrační, populistické či extremistické. „Pro mnoho lidí je Evropa noční můrou, nikoli snem. My pracujeme na novém evropském snu,“ uvádí Matteo Salvini, nejvýmluvnější představitel euroskeptických stran, šéf Ligy a italský vicepremiér.

Očekává se tedy, že tato seskupení budou v europarlamentu hlasitější a objevují se i obavy, že osmělení protivníci Unie by mohli účinněji blokovat navyklý provoz parlamentu EU, jehož prointegrační většina bude křehčí.

Úspěch kritiků Unie ovšem nezávisí pouze na výsledku voleb. Hlavní roli sehraje i jejich schopnost spolupracovat – a ta má své meze. Není to dáno jen tím, že část z nich se hlásí ke krajní levici a část k opačnému pólu. Stačí se podívat třeba i na vztah pravicových kritiků EU k Rusku. Pro ty západnější je Moskva skoro partner, pro ty z východu představuje naopak tabu, píše server a dodává, že dělící čáry tak běží nejen mezi krajní levicí a pravicí, nýbrž i uvnitř nich.

Posilování těchto sil má ale prý i jeden širší efekt: objevil se nepřítel, na nějž míří pozornost a před nímž kdekdo varuje. Vidina vzestupu extrémních sil by tak mohla vést k růstu volební účasti. „To je velká věc, protože se to týká legitimity parlamentu EU,“ sdělila Nathalie Bracková z College of Europe.

Do této doby účast v eurovolbách klesala. Pokud by klesla i nyní, je to jasný signál, že Unie nedokáže občany zaujmout. Pokud však prý vzroste díky střetu s protivníky EU, dostanou se tyto síly do role mouřenína, který dělá svou práci pro Unii.

• Původní zdroj ZDE