Nápadu, že by lidé pracovali méně za více peněz, nejspíše nejeden volič zatleská. Nikoli však ekonomové. Když máte nižší výstup za stejné období a při zachování ceny práce, musí nutně poklesnout produktivita práce. „Za týden vyrobíte méně, ale náklady neklesnou. Co to znamená pro cenu výrobku? Musí podražit,“ zdůrazňuje ekonomka.

Následně připomíná, co to znamená pro konkurenceschopnost. Když vaši konkurenti v Rumunsku nepodraží, ztratíte ji. „Co znamená ztráta konkurenceschopnosti? Nižší tržby. Budete propouštět, nebo nabírat nové lidi? Propouštět!“ poukazuje Šichtařová na dominový efekt.

„Sociální demokraté bojují za vás jen v případě, že jste zbytečný úředník,“ připomíná. „Ne, pokud pracujete v tržním prostředí mezinárodní konkurence. Ne, pokud jste živnostník. Ne, pokud pracujete kdekoliv v soukromém sektoru. Bojují proti vám,“ dodává. Připouští i fakt, že Češi pracují víc hodin než mnoho jiných národů. „Například Němci i Francouzi pracují v průměru méně hodin. Jenže oni jsou vybaveni technologií a kapitálem,“ podotýká s tím, že pracovní týden zkrátili ve Francii, ale nezaměstnanost klesla jen dočasně kvůli hospodářskému cyklu, aby se poté vrátila.

Zmiňuje také, že naši odboráři dlouhodobě bojují za vyšší mzdu. „Každý rozumný sedlák chápe, že když snížíte produktivitu práce, reálná mzda růst nemůže,“ uvedla a doplnila, že odboráři by měli ČSSD vysvětlit, že tudy cesta nevede. Tudy vede cesta leda tak k nižším mzdám.

Původní text ZDE

„Někteří socialisté jdou ale ještě dál. Mluví o čtyřech pracovních dnech v týdnu a argumentují čtvrtou průmyslovou revolucí a tím, že časem prý vezmou roboti lidem práci. Podobně argumentovali i ve Finsku. Experiment nepřinesl slibované efekty a byl drahý pro státní kasu. Bez práce nejsou koláče,“ dala za příklad ekonomka a dodala, že soudruzi by měli pochopit, že průmyslová revoluce neprobíhá uměle tlačeným zákonem, ale sama revoluce vytvoří pro kratší pracovní dobu podmínky a sám trh vytvoří prostor pro zkrácení pracovní doby.