Rozhodnutím pražského městského soudu byla ve čtvrtek zrušena některá krizová opatření ministerstva zdravotnictví.

Podle soudce Výborného zákon předpokládá, že v nouzovém stavu se  budou opatření vyhlašovat podle krizového zákona, a to usnesením celé vlády, nikoliv pouze podzákonným předpisem ministra zdravotnictví. Kolektivním rozhodnutím vlády se má eliminovat, aby jedno ministerstvo či jeden ministr získali příliš velkou moc. „Soud shledal, že za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze vláda, a to svým unesením vydaným na základě krizového zákona,“ vysvětloval sám soudce.

Soudce Štěpán Výborný dal vládě čas do pondělí, aby mohla na zrušení zareagovat a provést opatření tak, aby to odpovídalo i po právní stránce.

Výborný měl například loni s dalšími soudci rozhodovat o žalobě hradního kancléře Vratislava Mynáře namířené proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Mynář se žalobou bránil proti neudělení bezpečnostní prověrky nejvyššího stupně – na přísně tajné. K Městskému soudu v Praze ji podal začátkem roku 2016 a koncem ledna loňského roku ji stáhl jen krátce před jejím veřejným projednáním.

„Dva soudci, Štěpán Výborný a Jan Kratochvíl, kteří jsou členy senátu, jenž má rozhodovat ve věci týkající se pana kancléře, spojili svou profesní minulost s osobami, které proti panu kancléři aktivně vystupovaly a vystupují,“ vysvětlil tehdy její zpětvzetí mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček.

Jak píše server Lidovky.cz, soudce Výborný, ročník narození 1986, je absolventem brněnské právnické fakulty a kromě toho na stejné univerzitě vystudoval také politologii.

Dříve působil jako asistent ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, o kterém hovoří jako o svém velkém vzoru už od studentských let. „Zaujal mě přístup docenta Šimíčka. Byl k nám otevřený, bavil se s námi o různých souvislostech. Nebylo to jen o tom se něco naučit, ale snažil se nás přimět dívat se na věci z různých pohledů,“ vzpomínal před lety pro studentský časopis.

Štěpán Výborný v roce 2011 završil svá studia obhajobou disertační práce s názvem Ústavní meze zadržování pravicového extremismu, kterou mu vedl právě Vojtěch Šimíček. Poté Výborny působil jako Šimíčkův asistent na Nejvyšším správním soudu.  Přitom ještě na brněnské právnické fakultě vedl politologický seminář a přednášel studentům ústavní právo.

Soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček byl před rokem významným aktérem akce, o které se hovořilo jako o velké justiční rošádě. V jejím rámci si měla skupina vlivných a dlouhodobě spolupracujících brněnských soudců kolem Pavla Rychetského a Josefa Baxy posílit své pozice v justici. Vojtěch Šimíček, soudce Ústavního soudu, se měl přesunout do Baxovy funkce předsedy Nejvyššího správního soudu a Baxa převzít po Rychetském vedení soudu Ústavního. Rychetský měl z nové funkce předsedy Nejvyšší soudcovské rady mít vliv na celou justici. Do plánu ale soudcům hodil vidle prezident Miloš Zeman, a Šimíček s Baxou následně rozpoutali aféru, že se je pokoušel Hrad ovlivnit v soudcovské nezávislosti.