Systém, podle kterého se v Česku řídí uzavírání a otevírání obchodů, restaurací a jiných institucí má doslova psí život a byl často kritizován. Naposledy kvůli tomu, že nesprávně zohledňuje antigenní testy, které se nedávno začaly používat pro plošné testování.

Jak informovaly například SeznamZprávy, systém tak čeká revize. Řekl to šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Skóre bude méně záležet na počtu nově nakažených, ale více na vytíženosti nemocnic. Dle Duška by měl tedy být jemnější v odrážení skutečného stavu věci. „Pozitivita testů v něm s největší pravděpodobností vůbec nebude a bude nahrazena jiným parametrem nebo jinými parametry, které silně korelují právě se zdravotním dopadem epidemie. Budou to parametry, které se budou týkat zásahu nemocnic,“ řekl na tiskové konferenci.

Systém se bude měnit právě kvůli antigenním testům. „Ve chvíli, kdy provádíte plošné screeningové testování, vlastně zachytáváte osoby, které zvyšují celkový počet nově zachycených. Ale ony se nemusí promítnout do nemocnic,“ uvedl ministr Blatný. Nicméně, vláda schválila od neděle 27. prosince zavedení opatření v 5. nejhorším stupni systému.

Na tuto zprávu už reagoval imunolog Jiří Šinkora. Když ještě nebylo jasné, jak se bude skóre měnit, tak negativně. „To už je úplně jedno, pane doktore Blatný. Dělejte si se psem, co chcete. Sloužíte zlu, i když jste si ještě před časem myslel, že to zlo je,“ prohlásil Šinkora. Když však zjistil, že nový systém bude zohledňovat vytíženost nemocnic místo poměru pozitivních při testech, otočil: „Nechci předbíhat, ale pokud pan ministr zdravotnictví prosadí svůj zdravý rozum, tak mu tleskám. Ale, čau lidi, pouze jemu.“

Důvody, které Šinkoru k této pochvale vedly, je možné nalézt v předchozím příspěvku, ve kterém vysvětluje jak povahu testů, tak nemoci.

Imunolog začal PCR testem, jenž pro samoplátce stojí přibližně 1700 korun. Tento test dle Šinkory prokazuje přítomnost virové genetické informace (RNA) v nosohltanu, kde virus v mladém a zdravém organismu normálně žije a množí se, odkud se šíří a kde, díky imunitě, umírá.

Pozitivita na tento test dle Šinkory může znamenat ledacos. „Můžete být infekční a můžete být v různých stadiích nemoci, která se projevila, projeví anebo vůbec neprojeví. Může se jednat o první onemocnění, ale i následnou infekci, při které jste už imunní, takže se už skoro určitě neprojeví,“ říká.

I lidé imunní se podle něho mohou nakazit. „Může se nakazit, virus v něm může po nějakou dobu existovat a množit se, ale bude v naprosté většině případu díky imunitní paměti celkem rychle zlikvidován bez příznaků. Ale pozor, nositel může být po krátkou dobu zase infekční,“ upozorňuje vědec.

Antigenní testy pak prokazují přítomnost virových bílkovin v nosohltanu a Šinkora se věnuje tomu, proč je možné být u jednoho testu pozitivní, u druhého negativní. V rané či pozdní fázi se totiž údajně virové bílkoviny najít nedají, ale protože PCR test najde i minimální množství viru, tak vyjde pozitivní. K opačným případům podle něho dochází, pokud byla infekce masivní, ale imunitním systémem dobře zvládnutá, takže virus samotný už k nalezení není, jeho bílkoviny však ano.

„Oba testy tedy prokazují vir. PCR je citlivější, antigenní test rychlejší a levnější. Každý, kdo je pozitivní na jeden z těchto testů, ať již onemocněl nebo ne, je po setkání viru imunní, ale může být znovu dočasně přenašečem, takže i kdybychom byli všichni kromě staříků imunní, nedalo by se jejich náhodné infekci bez opatření zabránit. Jedině plošné očkování ohrožené populace může zajistit, že úplné rozvolnění nezpůsobí větší počet úmrtí,“ shrnuje imunolog.