Čísla naznačují, že se v Česku blýská na lepší časy. Alespoň co se koronaviru týče. Podle expertů ale není radno říkat hop, dokud nebyla druhá vlna opravdu přeskočena. Expertům se totiž zdá, že nemáme vyhráno, protože čísla vypadají dobře i proto, že se lidé chodí méně testovat. A to prý není dobře.

„Zdá se, že lidé ztratili zájem a motivaci nechat se testovat. Dokonce i v situaci, kdy na sobě pozorují příznaky,“ upozornil ve vyjádření pro Lidové noviny šéf Biologického centra Akademie věd a virolog Libor Grubhoffer.

Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal k tomu poznamenává, že i navzdory tomu, že se lidé chodí testovat méně, je stále pozitivních asi 25 procent testovaných, což by nás mělo varovat, protože podle Světové zdravotnické organizace je epidemická situace v té či oné zemi pod kontrolou, když se počet pozitivních záchytů pohybuje okolo 5 procent. U nás je to pětkrát víc.

„Záchyt 25 procent pozitivních je stále velmi vysoký, říká nám, že v populaci je víc viru, než víme. Číslo by mělo být kolem pěti procent, abychom si mohli říci, že máme virus pod kontrolou,“ řekl.

Podle Smejkala je po znovuotevření škol nutné plošně testovat a to především učitele. Plošnému testování pomocí antigenních testů je nakloněn i Grubhoffer. Mohlo by to prý částečně vyřešit to, že se lidem na testy nechce.

Ve shodě se Smejkalem zvedl varovný prst i bývalý vládní epidemiolog Rastislav Maďar. „Na stále vysoké pozitivitě testů je vidět, že prověřovat by se mělo víc lidí. Ti s příznaky však na test často nejdou, protože nechtějí komplikovat život sobě ani svým kontaktům. Anebo někteří kontakty úmyslně ani neuvedou,“ upozornil.

Na tom, zda je plošné testování antigenními testy správnou cestou, se však odborníci neshodnou. Přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš varuje, že se lidé ještě více ztratí v již tak ne zcela přehledných prezentovaných číslech k epidemii koronaviru.

„Doposud byla diagnostika založena na metodě PCR, nyní to bude podle antigenů, které jsou méně citlivé, tedy budou chodit nižší čísla, méně lidí se tím prokáže. Už jen přechod na jinou testovací metodu čísla změní,“ řekl Beneš.

Zdá se, že lidé nechodí na testy, protože se bojí o své příjmy a také proto, že je od toho důrazně odrazují jejich zaměstnavatelé. Své o tom ví např. pětatřicetiletá paní Andrea, která pravděpodobně prodělává nemoc covid-19, leží doma v posteli, ale na testy nešla. „V práci mi řekli, že mám zůstat doma, nemoc pořádně vyležet a pak pracovat z domova. Hlavně prý nemám volat na hygienu a hlásit kontakty,“ uvedla žena pracující v logistické firmě ve Středních Čechách.