Demonstrace na podporu Ukrajiny, kterou v neděli na pražském Staroměstském náměstí uspořádaly tři neziskové organizace, nevysílala pouze vzkaz, že Česko nadále stojí za Ukrajinou. Podle mnoha transparentů šlo do jisté míry také o protest proti Donaldu Trumpovi a nové americké politice.
Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
Demonstranti vyzývali, aby Orbán, Fico a Trump šli do pekla. Na jednom z transparentů také bylo, že politici, kteří nehodlají bojovat proti „válečnému zločinci“ Putinovi, se stávají jeho komplici, což se prý týká i jejich voličů.
Na pódiu mezi řečníky vystoupil prezident Petr Pavel, podle něhož se nemusíme vždy řídit jen americkou politikou, ale Evropa by v případě Ukrajiny měla jasně zůstat na straně bránící se země.
Pavel ve svém projevu srovnával Československo po mnichovské dohodě z roku 1938 a Ukrajinu. „Československo se nebránilo, Ukrajina se brání s obrovským nasazením,“ uvedl prezident na demonstraci s tím, že proto má naše země a Ukrajina podobnou moderní historii.
„Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo, a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát. Už proto, že mezinárodní právo chrání stejně i nás. Pokud dopustíme jeho kompromitaci a přiznáme agresorovi odměnu za agresi, dříve nebo později se to nevyplatí i nám. Agresor se bude cítit posílen tím, že mezinárodní právo platí pouze pro někoho a pro někoho ne,“ tvrdil Petr Pavel.
Vyzval také k tomu, že nemusíme ve všem následovat Spojené státy. „Evropa musí být asertivnější a hrát ve světě větší roli, nečekat jen, co přijde ze Spojených států,“ sdělil prezident.
Na akci vystoupili i někteří umělci, například herci Václav Vydra, Jitka Čvančarová nebo Ivan Trojan.
Přímo z místa reportoval známý novinář ze serveru Aktuálně.cz Radek Bartoníček, který na místě vyzpovídal i patnáctiletého mladíka, který se zastavil na demonstraci podpořit Ukrajinu cestou na ples.
„Přišel jsem vyjádřit podporu Ukrajině, že nesmíme polevovat v pomoci. Ten konflikt se nás týká. Mně je patnáct let. Zajímám se o politiku, protože je to důležité a dotýká se to všech. Když nebudeme podporovat Ukrajinu, může nás to jednou mrzet. Ukrajina bojuje i za nás,“ odpovídal mladík za hlasitého obdivu reportéra Bartoníčka, který se následně tázal, jaká média chlapec sleduje. „Sleduji veřejnoprávní média samozřejmě, protože jsou garantem svobodného projevu, demokracie a faktických informací, a sleduji hodně i zahraniční média, například Reuters a podobná. Snažím se číst tak nějak všechno, ale nejvíce informací čerpám od ČT24,“ uvedl mladík.
Tak tento krásně oblečený mladík mně dnes vyrazil na Staromáku dech, když jsem dělal anketu pro @Aktualnecz - 15 let, student gymnázia, podporovatel Ukrajiny. Divák veřejnoprávní televize, vzdělaný klučina s výborným přehledem. Kéž by takových lidí bylo v naší zemi co nejvíce. Z… pic.twitter.com/hl07Z2vwKw
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 23, 2025
Demonstrace, její zaměření a řeči, které na místě zaznívaly, podle renomovaného politologa Lukáše Valeše svědčí o tom, že čeští představitelé těžko chápou změnu kurzu ve světovém dění. „Jde nejenom o tuto demonstraci, ale obecně si vezměme vyjádření Petra Pavla nebo našich vládních představitelů, kde vidíme, že čeští politici umějí velmi dobře lézt velmi dobře velmocím do přízně, ale velmi špatně couvají,“ uvádí politolog.
„Silně mi to připomíná dobu těsně před pádem komunistického režimu, kdy už byly v Polsku polosvobodné volby, jednalo se o demokratizaci v Maďarsku atd. Jakeš se v Sovětském svazu dověděl, že to Moskva nechá padnout, ale zdejší představitelé přesto věřili, že jejich víra je správná, a vraceli se dokonce k odkazu února 1948, vydali stokorunu s Gottwaldem a vytvořila se nová osa tehdejšího socialismu pravdy a lásky Československo, NDR a Rumunsko. Přesně proti tehdejším vývojovým tendencím, protože byli natolik přesvědčeni o své pravdě nebo víře. Dnes je to možná otázka i něčeho jiného, protože zafinancovat celé Staroměstské náměstí s ozvučením není zadarmo, tak je otázka, čí jsou v tom ještě peníze,“ ptá se Valeš v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Současní čeští vedoucí činitelé si prý nehodlají přiznat, že se mýlili. „Víra je zde nadřazena rozumu, je buď tak silná, nebo tak zoufalá, že si lidé chtějí přiznat, že se mýlili a tři roky vedli kampaň, která je teď obrácena vniveč a nechtějí ze svých názorů couvnout. Stejně jako komunisté v roce 1989,“ míní.
Vystoupení patnáctiletého mladíka, který se známému reportérovi svěřoval, že stojí pevně za Ukrajinou a hlavním zdrojem informací jsou pro něho veřejnoprávní média, však podle docenta Valeše určitě nevypovídá o tom, jaká je dnešní mladá generace. Ta se prý spíše otáčí postupně úplně jinam.
„V patnácti letech víte kulové o tom, jak se věci dějí a proč, zvláště když máte angažovaného tatínka a maminku. Není asi normální v patnácti letech sledovat zprávy. Samozřejmě to nemá ze své hlavy. Kdybychom zamířili do minulých dob, známe ty Pavlíky Morozovy a jiné. V tomto věku zblbnete, ani nevíte jak. Důležitější jsou empirická data, což jsme viděli teď v sousedním Německu, ale u nás jde také o podstatnou změnu od roku 1989, kdy prvovoliči přestávají automaticky volit ODS nebo pravdu a lásku a začínají vyhledávat alternativy,“ uvádí politolog Valeš.
Na německém případu podle jeho slov vidíme, že většina prvovoličů podpořila svým hlasem buď AfD, nebo Die Linke, což je de facto postkomunistická strana. „Mladí přestávají věřit etablovaným stranám. U nás je v případě zájmu prvovoličů štikou v rybníce strana Motoristé sobě. Stálo by to za velký průzkum, ale doby, kdy mládež bezvýhradně podporovala stávající režim a byla mnohem progresivnější než starší generace, se zdají být pryč. Jednak proto, že řada těch lidí je racionální a chce také jezdit autem, ale zároveň vidí, že porevoluční režimy pro ně nic neudělaly. Většina lidí se rozhoduje podle peněženky, a jestliže startovací byt v Praze stojí 11 milionů korun, tak si mladí lidé dobře spočítají, že na to mít prostě nebudou. Donalda Trumpa také hodně volili prvovoliči. Dochází ke zklamání u nastupující generace a právě ona hledá alternativy, které by jí do budoucna umožnily vést aspoň takový život, jaký měli jejich rodiče,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Valeš.
Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu!
Podle mediální analytičky Ireny Ryšánkové je jakákoli demonstrace v demokratické zemi v pořádku. Jinou otázkou už prý je její smysl a dopad do reality.
„Je úplně v pořádku demonstrovat. Nikdo nemá co dělat v cizí zemi v tanku. V zemi, v níž žijeme my, většinou dějiny produkovaly vojska v holínkách, a tak jsme na leccos citlivější. Některé demonstrační narativy se změnily, například vzhlížení ke Spojeným státům jako vzoru demokracie. Jde o vzácné zeminy. Tentokrát. A o zjištění, že jsme vlastně sami. Vždycky byli všichni sami a vždycky šlo a jde především o ekonomické zájmy. Pokud si někdo myslí, že jde někomu o dobro, je nebetyčně naivní,“ uvádí Ryšánková pro ParlamentníListy.cz.
Osobně ale prý nějaká velká ideová shromáždění nemá příliš v lásce. „Pokud to nejsou odboráři, kterým jde zcela legitimně o zvýšení platů či nepropouštění. Jako někdo, kdo si pamatuje povinná shromáždění za povinné ideje, nejsem příliš veliký přívrženec davových scén a jsem přesvědčená, že ‚po boku Ukrajiny‘ lze být i jinak. Kolik z těch lidí, co tam byli, opravdu a niterně jde o Ukrajinu a vadí jim, co se tam děje, a kolik z nich tam bylo, protože tam šli jejich přátelé? Není to jen tím, že se toužíme utvrdit v tom, že je náš názor správný? Pomáhat ale přece mohu i doma, tiše, nenápadně. Pokud nechtějí být v ruských, nepřátelských novinách pod titulkem ‚Za Ukrajinu demonstrovali v Praze a v Bruselu‘. Média tam samozřejmě byla, média mají na konflikt jasný názor. Což je u soukromých médií v pořádku. Média veřejné služby ovšem musejí i oficiální a lidsky ‚správný‘ narativ vážit,“ varuje.
„Ale i soukromá média mohou mít ‚jasný názor‘ jen do chvíle, kdy se stanou karikaturou sama sebe, jako se to podařilo Aktuálně a jeho reportérovi Radku Bartoníčkovi. Bartoníček je svérázný úkaz na českém novinářském nebi, všichni ho tak bereme. Ale novinář se nesmí dojímat. Ani sám sebou, ani svými respondenty. Právě to se Radku Bartoníčkovi přihodilo. Zrovna tak ve mně budila rozpaky novinářka České televize Jana Peroutková, která demonstraci moderovala. Naprosto chápu, že si ji organizátoři vybrali, je dokonalá profesionálka. Ale nemyslím si, že je vhodné, aby redaktorka média veřejné služby, které má být navýsost nestranné, vystupovala na demonstraci na podporu čehokoliv politického, i kdyby to nejen jejímu, ale i mému srdci bylo úplně nejbližší. Demonstrace za Ukrajinu není katolická mše za mír. Kodex České televize o tom hovoří ve svém článku 22.1, kde se zabývá střetem zájmů. Kodex platí i v případě nejbohulibějších akcí a úmyslů,“ konstatuje Irena Ryšánková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jak hodnotíte obsah článku?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
