Evropská politika posledních víc než sto let stavěla na silných sociálních modelech. Lidoveckému europoslanci Tomáši Zdechovskému se však zdá, že stávající Evropská komise zachází v představách o silné sociální Evropě až příliš daleko.

„Zpráva obsahuje řadu problematických bodů, které z ní bohužel dělají, i přes všechnu snahu středových a pravicových europoslanců včetně mě, jen levicový paskvil. Hlavní problém nejsou témata jako taková, ale skutečnost, že ve většině případů jsou až moc konkretizována a tlačí zvláště firmy k opatřením, která mohou být v konečném důsledku škodlivá pro ty sociálně nejslabší a údajně nejvíce ohrožené. Ve zprávě se např. řeší, jak má být nastavena minimální mzda a do jak velké míry mají být pracovní podmínky pokryty kolektivním vyjednáváním, což v konečném důsledku může i naprosto zničit postavení odborů,“ poznamenal Zdechovský na blogu iDNES.cz.

„Zvláště u minimální mzdy platí, že by firmy do ničeho takového neměly být nuceny. Když se dá firmě příkaz, kolik za koho má platit, znevýhodní to ty méně schopné či hendikepované, kteří nemají takovou výkonnost a stanou se tak nezaměstnatelnými. Podobné návrhy jsou proto v konečném důsledku vlastně asociální. Návrh evropské minimální mzdy mimochodem není ničím novým. Objevovaly se už dříve např. od francouzského prezidenta Macrona či od předsedkyně Evropské komise (EK) Leyenové,“ pokračoval Zdechovský.

Vedle toho EK ve výhledu sociální politiky do budoucna žádá, aby se do roku 2030 snížil počet mladých nezaměstnaných. Samo o sobě to může znít jako dobrý nápad, ale Zdechovský neví, jak se tento cíl podaří naplnit, pokud se tedy EU nezmění v totalitní uskupení. Ve svobodném světě lze takový záměr naplnit jen těžko.

Současně ho dráždí požadavky na výstavbu levných bytů pro nízkopříjmové a středněpříjmové rodiny.

„Celkově mě opravdu dráždí představy, že má být nějaké ‚právo na levné bydlení‘. Lidská práva nemohou stát na povinné solidaritě jiných lidí. Má smysl prosazovat přechodné sociální bydlení zajišťované státem pro ty nejohroženější skupiny; zbytek je ale lepší nechat řídit trh,“ konstatoval Zdechovský.

Ze židle ho zvedají i genderové požadavky na povinné zastoupení žen ve vedeních firem.

„Je to přitom jen podřezávání si pod sebou větve, na níž sedíme, a vůbec se nebudu divit, jestli dojde k dalším exitům. Schopnost současné levice udělat i z obyčejné zprávy kontraproduktivní ideologický paskvil je totiž opravdu neuvěřitelná,“ uzavřel Zdechovský.