Lídři skupiny G7 se dohodli, že prostředky z ruských aktiv zmrazených na Západě pošlou na Ukrajinu. Jde o 50 miliard dolarů, které by podle lídrů G7 měly doputovat do napadené země do konce roku. „Máme dohodu," řekl představitel předsednictví před summitem G7 v Itálii, který začíná právě dnes, tedy 13. června. O rozhodnutí lídrů skupiny G7 informovala agentura AFP. Zprávu převzal i server Kyiv Independent.

Z francouzské strany však zaznělo, že pokud bude třeba dát Ukrajině více prostředků, měly by se o to nějak podělit lídři zemí G7. Dvě třetiny zmrazených aktiv se nacházejí v Evropské unii, velkou část z nich drží belgické clearingové centrum Euroclear.

EU se mezitím chystá otevřít další frontu na ekonomickém bojišti. Chce uvalit sankce na flotilu tankerů, přesněji na společnost pro přepravu ropy Sovcomflot. „Evropská unie navrhuje uvalit sankce na ruského ropného giganta Sovcomflot PJSC, aby omezila schopnost Kremlu financovat válku proti Ukrajině,“ napsala agentura Bloomberg s tím, že Rusové svou ropu prodávají s pomocí tankerů řadě zájemců v Asii.

Společnost Sovcomflot je již ztížena sankcemi ze strany USA a Velké Británie.

V rámci nového balíčku sankcí chce prý Washington zakázat dodávky polovodičových čipů vyrobených mimo Spojené státy, které jsou vyrobeny pomocí americké technologie nebo zařízení, do Ruska.

Přímo na bojišti nezahálí ani Ukrajinci. Podle washingtonského Institutu pro studium války mají nový plán. Analytici ISW z útoků na okupovaný Krym, kde Ukrajinci ničí systémy protivzdušné obrany, dovozují, že bránící se armáda oslabuje protivzdušnou obranu nepřítele, aby mohla efektivně využít stíhačky F-16, až od západních spojenců konečně dorazí. ISW však upozorňuje, že ještě potrvá, než Ukrajina dostane přiměřený počet strojů a než vycvičí personál.

„Ukrajinské síly se možná pokoušejí degradovat ruskou protivzdušnou obranu před očekávanými dodávkami stíhaček F-16 na Ukrajinu, které údajně začnou v malých množstvích v létě a na podzim 2024. Ukrajinské síly mohou být nakonec schopny pracovat na koncepci operací, které spojují letectvo s pevnými křídly na podporu pozemních operací, pokud ukrajinská armáda obdrží dostatečný počet stíhaček, západní partneři vycvičí dostatek ukrajinských pilotů a pokud se Ukrajině podaří degradovat schopnosti ruské protivzdušné obrany,“ napsal ISW.

Ve stejné době americká zpravodajská stanice CNN přišla se zprávou, že USA zrušily zákaz posílání zbraní ukrajinské brigádě Azov. CNN v souvislosti s tím připomněla, že bojovníci Azovu hráli zásadní roli při obraně přístavního města Mariupol, měla však kontroverzní minulost. Prapor s názvem 12. brigáda speciálních sil Azov byl začleněn do Ukrajinské národní gardy v roce 2023, poté, co se původní formace rozpustila.

Jednotka uvítala zrušení zákazu přijímat bezpečnostní pomoc od USA a v úterním prohlášení uvedla: „Toto je nová stránka v historii naší jednotky."

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý rozhodnutí USA odsoudil s tím, že USA jsou „připraveny dokonce i flirtovat s neonacisty“, uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov v úterý řekl, že kroky Washingtonu „nemohou způsobit nic jiného než extrémní rozhořčení“. Brigádu nazval „otevřeně nacionalistickou formací“ a řekl, že Moskva je znepokojena „americkými přístupy v boji proti terorismu“.

Zástupci brigády Azov napojení na neonacistickou scénu opakovaně odmítli.