„Poslední dobou televize i některá periodika, jako Mladá fronta, mají o mne zájem, zřejmě se liším tím, že jsem typickým představitelem anglického konzervatismu,“ pochlubil se v úvodu host odpoledne. „Je to pro ně poněkud provokativní, ale někdy i zábavné. Po pětadvaceti mírových a spokojených letech se nám ten svět zkazil. Ze všech stran se na nás valí ohromné hrozby, ale to neznamená, že to dopadne špatně. Byly horší doby, byly války. Lidé jsou trošku v šoku, že se to kolem nás všude kazí,“ poněkud uklidňoval dvě desítky vesměs starších přítomných.

Svět je jiný aneb americké fiasko

„Svět už nevypadá tak, jak před nedávnem. Jsou tu hrozby vnější a pak hrozby vnitřní v Evropě, které vycházejí z problémů, které se tady nahromadily. Jako současníci tomu stávajícímu dění moc porozumět nemůžeme, protože to, co se stane, nemůžeme předvídat. Stejně nás však zajímají dlouhodobé tendence, protože jsme současníci a přemýšlíme o nich a můžeme je také pochopitelně ovlivnit. Ale i jako pozorovatelé nemůžeme objektivně vědět, co v tom skrytém dění bude za pět deset let rozhodující,“ uvedl Tomský.

„Po fiasku americké invaze v Afghánistánu a v Iráku se poprvé v novodobých dějinách Ameriky prezident – a mám na mysli Obamu – vzdal vůdčí politické policajtské role,“ pustil se do světového hegemona Alexandr Tomský. „A když se jí na těch osm let vzdal, tak došlo k věcem, ke kterým za předchozích prezidentů nedocházelo. Třeba k tomu naprostému rozpadu v Sýrii. A nový vítěz, Donald Trump, vyhlásil příklon k dvoustranným dohodám s Čínou, s Ruskem. Nepokračuje v politice svých předchůdců – alespoň to tvrdí, dokonce prohlásil, že Evropa má platit za svou obranu sama. Protože s výjimkou Anglie, Polska a baltských států žádný z evropských států neplatí za obranu dvě procenta, které podepsaly, když vstupovaly do NATO: Když bude trvat na tomto závazku, tak nám se podstatně sníží životní úroveň, kterou Američané dotovali 60 či 70 let. To není pro nás příjemné, ale nedá se nic dělat.“ Donald Trump tvrdí, že změní celý ten poválečný systém. Přestane prý klást důraz na lidská práva, na export americké politiky, uzná, že existují i jiné legitimní režimy, nejenom náš demokratický, který se opírá o lidská práva a takzvanou liberální demokracii. „Věřit mu nemusíme, protože to je demagog.“

Vzpoura střední třídy

Jak pokračoval Tomský, v Americe má prezident velmi omezené pravomoci. „Proti němu je francouzský prezident nebo anglický premiér absolutní vládce. V Americe je to rozděleno. On vyhrál volby proti své straně. Má tam hodně nepřátel. Takže i když má převahu hlasů v Kongresu, tak tam jej asi budou docela brzdit. Další problém je, že hlásí určitý návrat k ochranářské politice, tedy určitých cel a tarifů, a to by znamenalo i určité globální snížení obchodu, a tím i životní úrovně. Globalizace je, jak se ukázalo, velkým problémem,“ pustil se do další výzvy Tomský. „Všichni si ještě před dvaceti třiceti lety mysleli, že globalizace podporuje všechny, ale levná pracovní síla v Indii, jihovýchodní Asii a především v Číně i v jižní Americe způsobila, že nám zmizela celá odvětví a začala chudnout nižší střední vrstva. Nemluvě o manuálně pracujících. Dnes už nemluvíme o dělnické třídě, ale máme tu kluky, kteří neudělali maturitu a kteří jezdí na motocyklu a rozvážejí pizzu a dělají všechno možné, ale jejich životní perspektiva není kupodivu tak dobrá, jako bývala, když pracovali manuálně ve velkých fabrikách, protože tam měli nějakou komunitu a prestiž. V Americe zjistili, že těmto bělochům, které nikdo nepodporoval na rozdíl od těch postižených etnických skupin, které si vymysleli liberálové, se tam snížil životní standard, jsou více nemocní, je tam více sebevražd. Ta třída na tom není dobře, ačkoliv všem ostatním se daří čím dál lépe.“ Tito lidé volili Trumpa.

„A volila jej i nižší střední vrstva, jejíž platy už dvacet let více méně stagnují. Jestliže jste někde v úřadě v Americe a patřili jste k nižší střední vrstvě a váš plat se neměnil dvacet let, tak to neznamená, že se vám životní úroveň nezvýšila, protože globalizace také znamená podstatně levnější zboží. To zklamalo tyto lidi, kteří věřili na americký sen,“ pokračoval Tomský. „Amerika skutečně vytvořila podivuhodný národ. Ona byla rasistická vůči černochům, ale mimo ně byla schopna z mnoha národů vytvořit jeden. Jak je to možné, když víme, jak vypadaly balkánské války v 19. století a jugoslávské za nás? Ale v Americe bylo politické náboženství, že jsou si všichni rovni před zákonem, ale nejen před ním, ale i společensky. Americká deklarace reagovala proti anglické ústavě, proti tomu, že se někdo narodil jako privilegovaný šlechtic. Ta vznikla na zelené louce. Samozřejmě, že tam byly předsudky. Nejdříve proti katolickým Irům, poté Polákům, Židům, ale postupně se to všechno smísilo. Říkalo se tomu tavicí tyglík. A děti se učily ústavu, jaký je to úžasný národ – a skutečně nevídanou prosperitu přinesla Amerika za 200 let a stala se z ní světová velmoc,“ zavítal do severoamerické historie Tomský.

Frajtr z KGB a ortodoxní popové

„A najednou posledních dvacet let fiasko v Afghánistánu, fiasko v Iráku, americká moc už jakoby nebyla, Obama se raději do ničeho nepletl,“ emotivně pokračoval Alexandr Tomský. „On byl ovšem takto zvolen, zvolili jej přece proti Bushovi, ale do té Sýrie asi zasáhnout měl. Do toho nám napíná ramena Rusko. Co se týče Ruska, jsem spíše optimista. Protože znám dobře jeho historii, vím, jak Rusko vypadá. Je to imperiální prastarý stát, kde i takový frajtr z KGB musí vypadat jako báťuška car, chránit ortodoxní pravoslavnou církev,“ přisadil si na adresu Vladimira Putina Tomský. „On je jistě naprosto nevěřící, ale musí se tam s těmi popy vidět. Je to něco, co najdete u Karla Havlíčka Borovského. Přitom Rusko upadá, vymírá, rozpadá se infrastruktura, 46 procent mladých kluků nemohou vzít do armády, protože buď chlastají, nebo berou drogy, nebo nemají dobrý zdravotní stav. Mimochodem, v Čechách to není o nic lepší,“ udeřil na tuzemskou hlavičku problému Tomský. Mluvil prý s jedním majorem z armády: „…a ten říkal, že 36 procent těch dobrovolných nemohou vzít jako záložníky, nemají na to fyzičku, nepohybují se, sedí u počítače a zapíjí to coca-colou, takže nejsou v tom Rusové sami.“

Sliby made in USA

„Za poslední dva roky nejenže jsou tam sankce, ale především jim ropa a rubl spadly o více než padesát procent,“ pokračoval směrem k Rusku Tomský. „Pro zemi, jejíž export mimo suroviny, drahé kovy, plyn a ropu je menší než export Belgie, tak je to absolutní tragédie. A to se ještě začalo zbrojit. Bral bych to spíše jako projev slabosti, to Putinovo velikášství, spíš pro domácí, aby to vypadalo. A taky se mu to podařilo. Před pár lety byl nepopulární a měl proti sobě demonstrace, a teď už je zase v kurzu.“ Na ruské politice je prý vidět, že vždy využije slabosti Západu. „Američané se tvářili, že podporují Gruzii. Putin zkusil, co to udělá, když jim malinkou Osetii sebere. A ukázalo se, že ji nechají plavat. Ale aby ji obsadil celou, to neudělá. Zrovna tak za Obamy se ukázalo, že Amerika je slabá, ale že slibovala Ukrajině členství v NATO včetně členství v EU, a to Putin nemůže připustit, a tak zas té slabosti využil. To samé vidíme v Moldavsku, Podněstří. Rusko jsou už tisíc let stát, který nemá přirozené hranice. Má step od oceánu až kdoví kam a vždy se cítí ohroženo. Hranice jsou vůbec to nejdůležitější v dějinách. Když chcete pochopit Anglii, tak zjistíte, že je to ostrov. A tady sedí Rusové tři sta let na stepi, kterou ovládala zlatá horda mongolská, takže oni se nikdy nebudou cítit bezpečně.“

Nepopulární: Více peněz do NATO

Trumpovo vítězství v podstatě velký problém podle Tomského prý být nemusí. „Pokud by došlo k ochranářským clům, trochu by klesl světový obchod, to by nás trochu poškodilo. Asi bychom museli platit do NATO jedno procento navíc. Evropské státy platí dohromady 50 miliard dolarů a musely by to zvýšit na sto. Trump mění filozoficky celou světovou politiku, protože se úplně jinak dívá na problém lidských práv, na celou ideologii liberální demokracie. To znamená, že státy mají právo chránit své hranice a odmítá ten kult všeobecného lidstva. Je to návrat k národní politice v americkém slova smyslu. Nadávky, že je rasista, jsou naprostý nesmysl. Je velký demagog a už v těchto dnech je vidět, že se začíná chovat jinak.“ Jako typický byznysmen prostě prý říkal to, o čem byl přesvědčený, že mu to pomůže vyhrát volby. „Teď už říká, že by mu ten Obama mohl trochu jako i radit, už ne, že jej dá k soudu nebo zavřít. Vždyť Obama i jeho žena byli na Trumpově poslední svatbě. Také proklamuje, že zdravotnictví, které Obama zreformoval a které se bohužel pro chudé dost zdražilo, že je tam nějaká část dobrá a nějaká špatná. Už nemluví o tom, že by vyhnal 11 milionů nelegálních přistěhovalců, většinou Hispánců z Jižní Ameriky. Ale říká, že tam jsou asi tři miliony, které mají trestní rejstřík, kteří by se asi měli poslat zpátky. Takže už ustupuje z těch silných řečí, protože už má jinou roli. Před tím chtěl vyhrát. Takto přemýšlí obchodník, který naslibuje hory doly. Je příliš brzo, abychom věděli, co vymyslí a jak to ovlivní Evropu,“ vysvětloval sugestivně Tomský.

O Unii i české škole

Krátce se také zmínil o úrovni školství a rodině: „Dnešní socioekonomie je podle mne chabá. Proč nemají mladí lidé děti? Jak je to možné? Proč chceme mít každého mladého člověka s diplomem, a tím pádem snižujeme kvalitu vzdělání, že už to skoro nemá žádný smysl. Škola má prostě peníze na hlavu.“

Poté se Tomský věnoval Evropské unii: „Budování EU je velice problematický projekt. Málo se u nás ví, že vznikl pod tlakem Američanů. Když máte společný trh, tak by méně hrozilo, že by Francie a Německo zas spolu válčily. Vždyť po válce bylo Německo totálně rozvrácené, ztratilo 6,5 milionu lidí, všechna velká města vybombardovaná. Ale Američané pod jaderným deštníkem chtěli, aby Evropané napodobili Ameriku, což byl velký omyl.“

A došlo i na Brexit. Volili jej i u Tomských: „My jsme volili Brexit, i celá moje rodina. A mám hodně dětí. Tady ten britský postoj není moc přijatelný. Chce omezit volný pohyb pracovních sil, ne turistů, jak se často říká. Ostatně, cestování bylo svobodnější v devatenáctém století, to jste nepotřebovali ani pas, ani vízum. Samozřejmě, že Unie nemá budoucnost, že je to bohužel budování utopie.“

…jako lidoví komisaři

Otázka z publika se týkala Švýcarska jako vzoru. „V Unii se vždycky nějak dohodnou a vytvoří nějakou ‚věrchušku‘. Dokonce si říkají komisaři, což je úplně neuvěřitelné v EU z dob Sovětského svazu,“ pobavil přítomné Tomský. „Francie měla dvakrát císařství, tři monarchie a teď mají pátou republiku. Za bídných 200 let. To znamená, že politici v Evropě jsou destabilizovaní, kdežto my Angličané jsme vytvořili fungující politiku – Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Spojené státy. To je ta anglo-saská demokracie a tam vždy elita poslouchala hlas lidu v těch nejzákladnějších existencionálních otázkách, které se týkají autonomie rodiny, školy – žádné inkluze, žádné blbosti nevytváří. A proč? Protože oni nebudují budoucnost. Žijí ze dne na den. Evropská inteligence s jakobínskými kořeny francouzské revoluce buduje utopii, vlastní svět a je přesvědčena, že pochopila zákony historie, ale ony žádné nejsou. Oni vidí do budoucnosti, jako viděli marxisté. A vždy se budou snažit lidi obejít.“ Švýcarsko si prý dokonce udrželo kmenovou demokracii, „…sto let spolu válčili a měli to těžké, než se to naučili. Švýcarský Ital v Luganu se necítí jako Ital za jezerem, ale je prostě Švýcar.“