Svoboda volby a důsledky

Po plamenném projevu o krizi evropských automobilek se nám jeden z kolegů pochlubil, že si jede pro nové auto. Spalovací, asijské provenience. Což je samozřejmě v pořádku, neboť každý máme svobodu volby.

Ale tato svoboda má své důsledky. Pokud jsem data našel správně, bude tento stroj potřebovat mezi 7,1 a 12,2 litry benzínu na každých 100 km. Při cestě do Štrasburku a zpět, pokud odhadnu dálniční spotřebu řekněme na 10 litrů, tak bude třeba do Evropy dovézt ropu na výrobu přibližně 130 litrů benzínu na jednu cestu do Štrasburku (a zpět). A protože auto má emise mezi 161 a 276 g na km, vyprodukuje kolem 2,5 kg CO2, což u nás málokoho dojme. Spotřeba energie za tuto cestu bude 1150 kWh. K tomu ještě auto vypustí do vzduchu mnoho jedovatých látek pocházejících z pálení benzínu.

Jak vypadá jízda na elektřinu mě a jiného kolegy? Při spotřebě obvykle pod 21 kWh na 100 km spotřebujeme zhruba 270 kWh na otočku. Nevyprodukujeme cestou, kromě otěru pneumatik, prakticky žádné znečištění okolního prostředí. Necelá polovina elektřiny (44 % v roce 2023) byla v EU z obnovitelných zdrojů, jen čtvrtina pochází z fosilních paliv.

Zatímco tedy nové spalovací auto kolegy spálí hodně přes 100 litrů benzínu, což odpovídá více než 1000 kWh energie (neb část je bio původu, který má ale též své neblahé důsledky) a surovinu pro něj obvykle koupíme v Rusku či na Blízkém východě, elektromobil na stejné cestě spotřebuje něco kolem 70 kWh ekvivalentu fosilních paliv. Není třeba dodávat, že je to zhruba 14x méně.

Pokud by společnost korektně zpoplatňovala "externality", tedy vedlejší efekty, které způsobují náklady ostatním, musela by být tato forma dopravy pekelně drahá. Ale protože ničení zdraví, přírody a klimatu spalováním fosilních paliv zatím jen pozvolna a neochotně omezujeme, připlatí si v porovnání s "čistší" formou cesty můj kolega jen málo…