Terezie Tománková připomínala, že před deseti lety stálo deset vajíček 27 korun, dnes je to přes 60 korun.

„Tak jako jsme zažili nejdražší Vánoce v historii, tak teď zažíváme i nejdražší Velikonoce v historii a lidé na to reagují. Už začínají šetřit. A já se obávám, že ohledně vajíček situaci může zhoršit ještě přísnější regulace EU,“ upozorňoval ekonom s tím, že za čas vstoupí v platnost zákaz klecových chovů, a to se na cenách vajec projeví negativně. „Někteří budou muset zavřít, jiní budou muset investovat do toho, aby provoz udrželi. Takže ta vajíčka mohou ještě podražit. A ještě jsme tu měli ptačí chřipku. Takže jsme vajíčka museli dovážet a já nechápu, že když je musíme dovážet třeba z Bulharska nebo z Rumunska, tak jsou levnější než vajíčka z české produkce,“ kroutil ve studiu hlavou Křeček.

Vinu na vysokých cenách mají podle Křečka jak zemědělci, tak obchodní řetězce.

„Co se týče zemědělců a odběratelů, tak je to jeden za 18 a druhý bez dvou za 20. Někde za to mohou ti velkoproducenti v zemědělství, jinde ty řetězce a já si myslím, že je třeba provádět více kontrol. Mně by se líbilo, kdyby to fungovalo podobně jako v Rakousku, kde působí celá řada menších zemědělců,“ zasnil se Křeček.

Konstatoval však, že zatím je to představa velmi vzdálená, protože se dosud nepodařilo zcela přetransformovat české zemědělství z komunistického systému JZD na menší jednotky.

„Ten problém v zemědělství vznikl už za komunismu a my jsme to bohužel nedokázali za 30 let změnit. To je selhání všech vlád od listopadu 1989,“ podotkl Křeček.

Josef Středula, Terezie Tománková a Štěpán Křeček. (Screen: CNN Prima News)

Středula ze současné situace jednoznačně vinil činnost, či spíše nečinnost vlády Petra Fialy (ODS).

„Česká vláda neudělala za rok a čtvrt vlastně vůbec nic. S výjimkou cen elektrické energie. Na všechno ostatní se vykašlala. Já osobně jsem jednal s vládou 6. ledna 2022, to ještě nebyla žádná válečná agrese, a vybízeli jsme vládu, aby v případě potřeby využila zákon o cenách,“ pravil Středula.

Poté vysvětloval, že vláda skrze tento zákon může pevně stanovit cenu nějakého produktu, nebo může regulovat finanční toky v celém systému. Středula je přesvědčen, že ceny základních potravin vláda mohla a měla kontrolovat. „Úplně zarážející je prohlášení ministra zemědělství, že marže u potravin jsou vysoké. Ale to je jeho zodpovědnost, aby s tím něco udělal,“ rozčílil se Středula.

Boj s inflací je z pohledu šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) naprostá katastrofa. „To je naprostá katastrofa. A jestli se to nezmění, tak se nám zhroutí úplně všechno. Tady česká vláda naprosto selhala. Tady musím pochválit Národní banku. Koná dobře,“ zdůraznil Středula s tím, že kdyby ČNB nedělala to, co dělá dnes, mohlo být v Česku ještě hůř.

Křeček nabídl odlišný pohled.

„Je potřeba si to říct bez populismu tak, jak to je. Kdyby se aplikovalo to, co tady navrhl pan Středula, tedy regulaci cen, tak by to pomohlo na pár měsíců, ale potom by důsledky tohoto opatření byly ještě horší. My to totiž vidíme na příkladu z Maďarska, kde jsou ceny některých potravin regulované a tyto potraviny často vůbec nejsou, protože jsou vyprodané a ceny ostatního zboží jsou často o to vyšší a tvoří se fronty v obchodech, kde zregulované potraviny zrovna jsou. … A celé to potom vede k tomu, že někteří dodavatelé nakonec z trhu odejdou a tu situaci to zhorší. Takže jediný, kdo na to nakonec doplatí, je spotřebitel,“ upozorňoval Křeček s tím, že v Maďarsku je dnes inflace velmi vysoko a vystřelila právě po rozvolnění cen.

Středula kontroval protipříkladem Francie, kde se daří inflaci krotit hlídáním marží. „Ale česká vláda nic nedělá. A ten dopad je fatální. … Kdyby vláda něco dělala, tak to může zastavit,“ vypálil směrem ke Křečkovi Středula s tím, že ve Francii regulovali především marže obchodníků.