Senát navrhoval ustanovení o střídavé péči z předlohy vypustit a ponechat v ní jen změnu lhůty. Mezi poslanci se ale nenašlo dost hlasů ani pro senátní stanovisko, ani pro novelu v původním sněmovním znění. 

Soudy měly nařizovat podle novely střídavou péči vždy, když o výchovu mají zájem oba rodiče, jsou k tomu způsobilí a je to v zájmu dítěte. Nyní to udělat "mohou".

Staněk předlohu před poslanci hájil; nejde podle něho proti dětem a jejich výchově a není v rozporu s jejich zájmem. "Návrh naopak podporuje děti a jejich zájmy. Jejich zájmem je mít oba rodiče," zdůraznil poslanec. Novela má podle něho zlepšit rozhodovací praxi soudů.

Související: Zákon upravující střídavou péči rodičů jde zpátky do sněmovny

"Není vhodné jakýkoli typ výchovy v zákoně upřednostňovat," tvrdil naopak senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Už podle současného znění zákona může soud střídavou péči nařídit, protože zájem dítěte je jeho ústředním východiskem.

Kritici poukazovali například na to, že dítě ve střídavé péči musí neustále měnit svůj domov a nepřispívá to k jeho zdravému rozvoji. Upozorňovali na to, že předloha dává přednost střídavé péči před jiným uspořádáním rodinných poměrů a omezuje rozhodování soudců, když jim ukládá takovou výchovu nařizovat. Zastánci změny zase s poukazem na statistiky uváděli, že české soudy nařizují střídavou péči sporadicky.

Lhůta k popření otcovství se měla změnit ze současného půl roku od narození dítěte na půl roku od chvíle, kdy muž nabude podezření, že otcem ve skutečnosti není - nejvýše však do tří let od narození dítěte. Úprava se měla vztahovat pouze na děti narozené v manželství.

Čtěte více:

• Staněk (ODS): Novela zákona o rodině usnadní cestu ke střídavé péči 
• Staněk (ODS): Institut střídavé péče je nutné významně posílit