„Ministerstvu vnitra bylo doručeno 22 kandidátních listin, z toho jedna po lhůtě. Ministerstvo vnitra se tak zabývalo 21 kandidátními listinami,“ sdělil nejprve náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Vokáč. Zaregistrováno podle něj bylo celkem devět kandidátních listin, dvanáct kandidátních listin bylo odmítnuto. „A to z důvodu formálních nedostatků, popřípadě z důvodů nedostatku podpisů,“ poznamenal Vokáč.

„Zaregistrovaní kandidáti tak jsou: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima,“ dodal Vokáč. Jak shrnul, Andreje Babiše navrhlo 56 poslanců, Jaroslava Baštu 20 poslanců, Pavla Fischera 30 senátorů, Marka Hilšera 13 senátorů, Danuše Nerudová měla 82 413 podpisů, Petr Pavel měl 81 083 podpisů, Denisu Rohanovou navrhlo 20 poslanců, Josefa Středulu 11 senátorů a Tomáše Zimu 13 senátorů.

Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb z Ministerstva vnitra, se pak vyjádřil k některým odmítnutým kandidátním listinám. „Kandidátní listina pana Tomáše Březiny nám byla předána s 69 511 podpisy. Po odečtení škrtnutých a neúplných řádků šlo po dosčítání o 64 758 podpisů. To je tedy dostatečné množství, aby byly provedeny podle zákona testy na kontrolním vzorku, případně kontrolních vzorcích. Vzhledem k tomu, že první kontrolní vzorek obsahoval chybovost 27,224 procenta, což je zjevně více než tři procenta, byl proveden druhý kontrolní vzorek. Chybovost druhého kontrolního vzorku byla 31,035 procenta. Na základě zákona pak bylo odečteno určité množství podpisů od těch validních a výsledek pana Tomáše Březiny, co se týče počtu podpisů, je 45 894 podpisů. Vzhledem k tomu, že zákonný požadavek je na 50 tisíc validních podpisů, kandidátní listina pana Tomáše Březiny byla odmítnuta,“ sdělil Jirovec.

„Kandidátní listina pana Karla Diviše. Předáno bylo 63 210 řádků, po odečtení škrtnutých a neúplných řádků zbylo 61 438. To znamená, opět zde byly splněny podmínky pro to, aby byly provedeny kontrolní vzorky. První kontrolní vzorek měl chybovost 17,847 procenta, tedy více než tři procenta, a překročilo se ke druhému kontrolnímu vzorku, ten měl chybovost 19,765 procenta. Opět na základě toho podle zákona bylo odečteno určité množství podpisů od toho celkového počtu validních a výsledek pana Karla Diviše je 49 884 podpisů, což nepřesahuje padesát tisíc podpisů nutných pro registraci kandidátní listiny,“ dodal.

„Kandidátní listina pana Karla Janečka, předáno bylo 74 208 podpisů. Po odečtení škrtnutých a neúplných řádků bylo do dalšího sčítání postoupeno 71 828 podpisů. Byly tedy splněny podmínky pro provedení kontrolních vzorků. Chybovost prvního vzorku činila 33,494 procenta, což je více než tři procenta, proto byl proveden druhý kontrolní vzorek s výsledkem chybovosti 32,6 procenta. Opět došlo k odečtení množství podpisů podle zákona, celkový výsledek počtu podpisů je tedy 48 091 podpisů, což nesplňuje zákonnou hranici 50 tisíc podpisů, a kandidátní listina tak musela být odmítnuta,“ dodal a hovořil i o Pavlu Zítkovi, který neodevzdal ani 50 tisíc podpisů. 

Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Státní volební komise bude moci následně vylosovat zaregistrovaným kandidátům volební čísla až po případném soudním rozhodnutí, čas na to má podle volebního harmonogramu do 16. prosince. Pokud se žádný z odmítnutých kandidátů neodvolá, volební čísla vylosuje komise už 1. prosince.

To, že se odvolá, avizoval již pro Seznam Zprávy například Karel Diviš. „Určitě s tím na soud půjdeme. Chceme vědět, jak došli k nižšímu číslu odevzdaných podpisů. Po naší kontrole jsme měli 62 600 podpisů, uznali nám jen 61 430. Kdyby neuznali míň, určitě bychom těch 50 tisíc dosáhli. Sami jsme si totiž neplatné řádky vyhazovali,“ řekl Diviš. V šoku je i Březina, jenž plánuje učinit takové kroky, které mu zákon umožňuje.

Přijatí kandidáti budou mít ze zákona prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu, a to v době od 28. prosince do 11. ledna. Každé z těchto veřejnoprávních médií musí pro jejich prezentaci vyčlenit dohromady pět hodin vysílacího času. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna. Případné finále, v němž by se utkali dva nejúspěšnější adepti z úvodního rozstřelu, by se uskutečnilo o dva týdny později.

Největší šance na vítězství mají podle průzkumů bývalý představitel armády a NATO Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, kteří kandidují s podporou více než 80 000 občanů, a také expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořili jeho poslanci.