Úvodem hovořila o tom, zda je dětská populace zdravější, než bývala, nebo naopak. „Já musím říct, že v posledních dvou letech to vnímám tak, že ta nemocnost u dětí stoupla. Vysvětluji si to tím, že byly předtím izolované, moc se nepotkávaly, takže se po tom, co se rozvolnila různá opatření, začaly opět potkávat s různými infekčními činiteli, převážně s viry. A viděli jsme tuto sezónu zimní a hlavně tu loňskou významný nárůst teda těch respiračních onemocnění, především u těch školkových dětí a mladších školních dětí. Já už jsem zmínila, že to bylo vlastně tím, že se děti nepotkávaly, protože jednak byly různě vždycky na distanční výuce, případně měly i nasazené roušky a respirátory, takže byl omezený kontakt s různými infekčními činiteli, se kterými se jinak běžně potkáváme a nikterak nám nevadí,“ poznamenala Králová.

Ta následně hovořila i o tom, že v České republice pediatři významně chybějí. „Máme už asi 200 000 dětí v České republice, které nemají svého pediatra. Kapacita ordinací bohužel není neomezená, takže ty ordinace mají svoje limity a spousta dětí vlastně toho svého lékaře nemá, což je problém,“ uvedla.

Během covidové epidemie se očkovalo plošně, prosazovalo se očkování bez ohledu na věk, anamnézu a další faktory, které se do té doby vždy v očkovacím procesu zohledňovaly. Jak jako pediatrička vnímá Králová tuto problematiku? „Vnímám to s velmi rozpačitými pocity a až negativně, především teda, co se týká toho očkování proti covidu u dětí, kdy jsme upozorňovali s některými kolegy velmi brzy, že prostě se jedná o vakcíny, které nejsou dostatečně prověřené a bezpečné, potom i mechanismus očkování, kdy bylo očkování v různých centrech, na nádražích a podobně bez znalosti toho zdravotního stavu. Za mě to je velmi špatně. Prostě to očkování by mělo probíhat tam, kde je ten zdravotní stav známý, což je tedy v případě těch dětí v ordinaci pediatra,“ dodala s tím, že technologii mRNA vakcín v souvislosti s respiračními onemocněními vnímá jako ne velmi ozkoušenou.

Králová hovořila také o tom, s jakými následky po očkování se setkává v praxi. „Co se týká běžného očkování, tak s mírnými a celkem velmi málo ty mírné, mám na mysli teda horečku, možná mírný neklid u toho dítěte, neklid, jako že je to dítě mrzuté, ne že by bylo nějaké v křečích a podobně, případně je tam bolestivost v místě toho vpichu, ale měla jsem pacientku, tu už teďko teda nemám, protože už je starší 19 let, která po první dávce očkování proti covidu dostala plicní embolii,“ sdělila Králová, která předtím hovořila i o očkování hexavakcínou u dětí.

Ale zpět ke covidovým uzávěrám. Jsou na tom děti dobře z hlediska fyzičky? Narovnal se stav po lockdownech, kdy byla celá dětská populace zavřena doma? Zhoršila covidová doba situaci? Nebo už byl stav dětí v tomto ohledu špatný i předtím? „Už i před covidovou dobou jsme samozřejmě vnímali dětskou obezitu, ale doba covidová teda opravdu přinesla extrémní nárůst té dětské obezity, který prostě byl dán i nutnou izolací dětí. Bylo jim zakázáno sportovat, uzavírala se páskou dětská hřiště, sportoviště a podobně. Úplně za mě nesmyslně. A myslím, že to dneska už všichni asi uznají. A ty děti v podstatě byly nuceny trávit čas na svých mobilech, tabletech a podobně v rámci výuky, a tím, že pak třeba i musely být doma, rodiče museli být v práci, tak to pro ně sloužilo jako zdroj zábavy, měly méně pohybu a trvá to tedy do dnešního dne, kdy děti tráví velmi dost času na různých elektronických přístrojích a nehýbou se. Nárůst té obezity je, a opravdu není už výjimkou, kdy prostě třeba devítileté dítě má 60 kilo, což je za mě teda hrůza,“ uvedla.