Ode dneška se zvyšuje částka, která dlužníkům při splácení dluhů může zůstat. Ministerstvo spravedlnosti, které nařízení připravilo, si od změny slibuje omezení práce na černo a zvýšení ochoty přijmout lépe placené místo.

"Spodní hranice nezabavitelné částky zůstává stejná. To, co se mění, je pásmo, ze kterého je vám strhávána jedna nebo dvě třetiny, pokud máte přednostní nebo nepřednostní pohledávky. Toto pásmo se teď zdvojnásobuje. Začne se tedy vyplácet vydělávat od 16.000 do 25.000 korun," řekl ČTK analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Odborníci na sociální problematiku označují velký počet exekucí za pandemii a zásadní překážku v zaměstnávání. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka.

Dlužníkovi musí zůstat dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájmu ve městě od 50.000 do 100.000 obyvatel. Letos je to 6429 korun. Za každou vyživovanou osobu se připočítává čtvrtina této částky, tedy 1607 korun. Neomezeně se sráží nad sumu ve výši součtu životního minima a normativních nákladů, což bylo dosud 9643 korun. Nařízení tuto částku zdvojnásobuje na 19.286 korun.

Stanovené hranice slouží pro vypočítání srážek ze mzdy. Například u dlužníka se ženou a dvěma dětmi, který má čistý příjem 20.000 korun, činí nezabavitelné minimum 11.250 korun. Po odečtení této částky z výdělku zůstane 8750 korun, což je méně než stanovená hranice pro neomezené srážky. Strhává se tedy jen část. Při čistém příjmu 30.000 korun zůstane po odpočtu nezabavitelného rodinného minima 11.250 korun pak 18.750 korun. Z částky nad 9643 korun se zatím strhlo vše, pod ní část. Nyní zbytek příjmu po odpočtu minima bude nižší než nová hranice 19.286 korun. Dlužníkovi by se tak strhla část a mohlo by mu zůstat ještě aspoň 6428 korun. Dosud to bylo jen 3214 korun.

Podle některých odborníků změna pomůže jen lidem s vyšším příjmem a situaci chudých nezlepší. Zvednout by se měla spíš základní nezabavitelná částka, která by měla vycházet ze skutečných nákladů na bydlení, ne z normativů, sdělila ČTK už dřív vedoucí výzkumného týmu Centra pro společenské otázky (SPOT) Lucie Trlifajová.

Experti a někteří politici mají výhrady i k podobě insolvenční novely. Obávají se třeba toho, že by snahu dlužníka při nesplacení stanovené částky měl posuzovat soud. Soudy po republice totiž rozhodují v podobných záležitostech často různě. Někde by tedy dlužníci mohli po pěti letech uspět, jinde by jejich snahu soudci uznat nemuseli.