Valenta připomněl, že v rámci svého domovského regionu, kterým je Slovácko, vyvíjí řadu aktivit na podporu domácích maloproducentů potravin, farmářů, vinařů apod. Pro příklad zmínil projekt Slovácké tržnice, která byla v Uherském Hradišti otevřena loni v září a která je prostorem, kde za výhodných podmínek mohou tito výrobci své produkty nabízet.

Ani přes tuto svou náklonnost k malým a středním producentům domácích potravin ale nemůže senátor opomenout základní principy, na kterých by měla naše legislativa fungovat. „A mezi ně patří jednoznačně rovný přístup ke všem občanům a subjektům, které právnímu řádu podléhají. Právě tento rovný přístup je však dle mého názoru v případě zákona o významné tržní síle porušen. Není totiž zcela zřejmé, proč zde máme mít zákon, který se vztahuje výhradně na zhruba osm potravinových řetězců,“ vysvětluje politik svůj postoj ke kontroverzní právní normě.

Významná tržní síla není pojem, který by souvisel pouze se sektorem velkých obchodních sítí s potravinami. Naopak se jedná o atribut, který je příznačný i pro řadu jiných subjektů, které vstupují do různých obchodních vztahů a u kterých, stejně jako v případě těch, na něž se má vztahovat tento zákon, hrozí jeho zneužití pro různé nekalé praktiky.

Celý text je ZDE

Návrh ÚOHS se z textu novely záhadně ztratil

To si zřejmě původně uvědomovali také tvůrci zmíněné novely z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří navrhovali, aby se tento zákon vztahoval i na velké dodavatele, jejichž vyjednávací pozice má vůči jejich partnerům ze své podstaty také značný vyděračský potenciál. Ustanovení o dodavatelích se však z textu novely v průběhu jejího projednávání vládou záhadně vytratilo.

Tomu se však podle Valenty nelze divit, když místopředsedou současné vlády a ministrem financí je majitel jednoho z největších potravinářských podniků v naší zemi. Podniku, který je podle něj proslulý svým tlakem na nízké výkupní ceny od konkurenčních drobných zemědělců a farmářů.

Těmi, kdo budou touto novelou postiženi, jsou podle senátora paradoxně menší dodavatelé a samozřejmě následně též spotřebitelé. „Je zcela zřejmé, že novelizovaný zákon o významné tržní síle bude mocným nástrojem zejména v rukou velkých potravinářských kolosů, jakým je právě Agrofert. Obdobně silné skupiny totiž budou mít vždy dostatek sil a kapacit na to vést s obchodními řetězci spory, vyjednat si výhodnější smluvní podmínky a nikdy se nebudou muset obávat, že by jejich odběratelé v důsledku tvrdosti tohoto zákona hledali alternativní dodavatele v zahraničí, neboť objem potravin, které na trh dodávají, je skutečně těžko nahraditelný,“ vysvětluje Valenta.

Zpřísnění zákona je hrozbou pro regionální výrobce potravin

Pro malé regionální výrobce potravin zpřísnění zákona o významné tržní síle podle něj naopak znamená hrozbu. A sice, že jejich produkty mohou být velmi snadno zaměněny těmi zahraničními, které budou dodávány na základě smluv, na které se tento dle Valenty nesmyslný zákon nevztahuje. „A v té horší variantě pak důsledkem této normy bude, že některé z řetězců z našeho trhu zcela odejdou, což už se v několika případech stalo či v dohledné době má stát, a právě tito malovýrobci budou před těmi obchodními sítěmi, které tu zbudou, ještě menší a budou mít ještě slabší hlas,“ varuje Valenta.

Tím, kdo na tento vývoj pak jednoznačně doplatí nejvíc, bude zákazník, na kterého dopadne růst cen jak v důsledku přísných podmínek zákona a ještě přísnějších hrozících sankcí pro obchodníky, tak v důsledku zmíněného snížení počtu subjektů na maloobchodním trhu. A za přínos pro veřejnost a spotřebitele jistě nelze považovat ani zánik dalších českých dodavatelů, kteří nebudou schopni konkurovat dováženým potravinám, které pro obchodníky nebudou představovat riziko postihu.

Nadbytečnost a nefunkčnost zákona o významné tržní síle se prý projevila už i v uplynulých letech jeho existence. Za šest let jeho platnosti totiž byly ukončeny pouze dva spory, které nakonec vyústily v pokutu pro obchodní řetězce.