Podle dohody by se následníkem Pelikána měl údajně stát právník a náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, ten se prý pružně drží ve státní správě bez ohledu na vládní garnituru. A zde je prý jistá souvislost zájmu Hradu s vydáním ruského hackera Nikulina, o kterého Rusové velmi stojí a Hrad by jim v jeho vydání rád vyhověl. Mlsna se podle zdrojů LN vyznačuje schopností najít si spojence v jakémkoliv politickém prostředí. Bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, si prý Mlsna dokáže zajistit vysokou úřednickou pozici.

Na postu náměstka ministra vnitra pracuje téměř tři roky. Mlsny se nedotklo ani poslední střídání garnitury, a to i přesto, že členové Babišovy vlády neměli s úředníky předešlé éry příliš slitování. V posledních měsících Mlsna mediálně vystupoval především ve spojitosti s kauzou duplicitních podpisů zákonodárců na kandidátních listinách do prezidentských voleb.

Ministerstvo vnitra krátce před uzavřením registarcí změnilo výklad ustanovení zákona o přímé volbě, i když před první přímou volbou trvalo na tom, že senátoři a poslanci mohou svým podpisem do klání o Hrad poslat jednoho kandidáta. Před konáním druhého klání však bez většího vysvětlení otočilo a umožnilo zákonodárcům nominovat více kandidátů; šlo o zákon, jehož spoluautorem je právě Mlsna. Díky tomu se do boje o Hrad dostalo dalších šest kandidátů. Na následné pokárání od Nejvyššího správního soudu, který vnitro za výklad ostře kritizoval, však Mlsna nijak nereagoval.

Zdroje Lidových novin z justičního prostředí řekly, že Mlsna je charakteristický hlavně svou ambiciózností. Není divu, že jeho schopnost kličkování mezi úřady a přizpůsobování se jakýmkoli poměrům vzbuzuje teď u justičních špiček obavy. Někteří oslovení zástupci justice se podle LN obávají, že s Mlsnou by přišla změna k horšímu, protože vykazuje nekritickou loajalitu tomu, komu zrovna slouží.