Ve čtvrtek se Bakkúš setká mimo jiné s premiérem Sobotkou, místopředsedou Senátu Ivo Bárkem či náměstkem ministra obrany Jakubem Landovským. Mezi tématy těchto rozhovorů zřejmě bude i problém radikálního hnutí Islámský stát (IS), které stojí za řadou teroristických útoků, včetně pařížských z minulého pátku, při nichž zemřelo 129 lidí, či nejspíš také za pádem ruského letounu na egyptský Sinajský poloostrov s 224 oběťmi.

I Tunisko má zkušenost s teroristickými útoky, k nimž se přihlásil IS. Letos to byl například v březnu útok v muzeu Bardo v tuniské metropoli, při němž zemřelo 20 zahraničních turistů. V červnu atentátník na pláži hotelu v letovisku u města Súsa postřílel 38 lidí, většinou Britů. Tyto útoky výrazně snížily zájem turistů o tuto oblíbenou destinaci. Na cestovním ruchu je přitom závislý asi milion z 11 milionů obyvatel Tuniska.

Pomoci této severoafrické zemi se snaží i EU, která je pro Tunisko největším obchodním partnerem a která minulý měsíc začala s Tunisem jednat o dohodě o volném obchodu. V červenci při návštěvě tuniského premiéra v Bruselu řekl ministr Zaorálek novinářům, že EU může pomoci i při ochraně tuniské hranice s Libyí. Za ČR tehdy Zaorálek nabídl mimo jiné odborníky na bezpečnost s tím, že detaily bude ještě třeba dojednat.

Setkání s ministrem zahraničí Zaorálkem má šéf tuniské diplomacie v Praze na programu v pátek, kdy se má setkat též s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem. ČR má s Tuniskem již několik let pasivní obchodní bilanci. Výměna zboží sice v posledních letech roste, český dovoz je ale zhruba dvojnásobný (loni činil asi tři miliardy korun, zatímco opačným směrem šlo zboží jen za 1,7 miliardy korun). Největší položku ve vývozu i dovozu tvoří komponenty pro rozvod elektrické energie.

Podpořit česko-tuniskou ekonomickou spolupráci byl před měsícem v Tunisku náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, jehož doprovázeli výrobci zdravotnických prostředků a zástupci lázeňství. V Tunisu se představily například Lázně Darkov či firmy Ego Zlín, Medin, MZ Liberec či Linet, která už vybavila 250 lůžky třeba soukromou nemocnici Carthagene v Tunisu.

Tunisko před pěti lety odstartovalo vlnu revolucí v Africe a na Blízkém východě známou jako arabské jaro. Na rozdíl od řady ostatních ale neupadlo do chaosu a občanské války. Po svržení autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího v lednu 2011 uspořádalo první svobodné volby v dějinách země a přijalo novou ústavu. Ta uznává islám jako státní náboženství, ale zaručuje svobodu vyznání. Také v nové vládě premiéra Habíba Sída, která je v úřadu od letošního února, zasedají zástupci sekulárních i islamistických stran.